Úplný metrický prostor

Metrický prostor je označován jako úplný, pokud v něm každá posloupnost, která je cauchyovská v příslušné metrice, konverguje (v příslušné metrice).

Zatímco posloupnost reálných čísel je konvergentní tehdy a jen tehdy, když je cauchyovská, v obecném metrickém prostoru platí jen jeden směr ("jen tehdy"); "úplné" jsou tedy právě ty metrické prostory, kde tato ekvivalence platí.

Úplný obal

Ke každému metrickému prostoru ( M , ρ ) {\displaystyle (\mathbf {M} ,\rho )} existuje takový úplný metrický prostor M {\displaystyle \mathbf {M} ^{*}} , že M {\displaystyle \mathbf {M} } je možné izometricky zobrazit na jeho podprostor M ~ {\displaystyle {\tilde {\mathbf {M} }}} hustý v M {\displaystyle \mathbf {M} ^{*}} . Prostor M {\displaystyle \mathbf {M} ^{*}} nazýváme úplným obalem metrického prostoru M {\displaystyle \mathbf {M} } .

Platí, že pokud jsou ( M , ρ 1 ) , ( M , ρ 2 ) {\displaystyle (\mathbf {M} ^{*},\rho _{1}),(\mathbf {M} ^{**},\rho _{2})} úplné obaly metrického prostoru ( M , ρ ) {\displaystyle (\mathbf {M} ,\rho )} , pak existuje izometrické zobrazení f : M M {\displaystyle f:\mathbf {M} ^{*}\to \mathbf {M} ^{**}} .

Vlastnosti

  • Je-li metrický prostor kompaktní, pak je i úplný.
  • Metrický prostor X je úplný právě tehdy, když každá posloupnost do sebe zanořených uzavřených neprázdných podmnožin X, s poloměry jdoucími k 0, má neprázdný (přesněji jednobodový) průnik: jestliže Fn je uzavřená a neprázdná, Fn+1Fn pro každé n, a diam(Fn) → 0, pak existuje x ∈ X náležející každé množině  Fn.
  • Uzavřený podprostor úplného prostoru je úplný.
  • Prostor je úplný, právě když je absolutně uzavřený.
  • Banachova věta o kontrakci říká, že v neprázdném úplném metrickém prostoru existuje pro danou kontrakci právě jeden pevný bod.

Příklady úplných prostorů

  • Prostor reálných čísel R {\displaystyle \mathbb {R} } s euklidovskou metrikou je úplný. Stejně tak prostor komplexních čísel C {\displaystyle \mathbb {C} } s metrikou danou absolutní hodnotou je úplný.
  • Každý normovaný vektorový prostor konečné dimenze s metrikou indukovanou normou, tzn: ρ ( a , b ) = a b {\displaystyle \rho (a,b)=\|a-b\|} je úplný. Předchozí příklad je vlastně speciálním případem tohoto faktu.
  • Každý metrický prostor s diskrétní metrikou je úplný, neboť v této metrice jsou cauchyovské pouze posloupnosti, které jsou od jistého indexu konstantní (a tedy jsou konvergentní).
  • Prostor všech spojitých funkcí na uzavřeném intervalu C ( a , b ) {\displaystyle C(\langle a,b\rangle )} s metrikou
    ρ ( f , g ) = max a x b | g ( x ) f ( x ) | {\displaystyle \rho (f,g)=\max _{a\leq x\leq b}{|g(x)-f(x)|}}
je úplný.

Příklady neúplných prostorů

  • Prostor racionálních čísel (s eukleidovskou metrikou) není úplný metrický prostor. Příkladem budiž posloupnost racionálních čísel a 1 = 2 {\displaystyle a_{1}=2} , a 2 = 2 , 7 {\displaystyle a_{2}=2,7} , a 3 = 2 , 71 {\displaystyle a_{3}=2,71} , a 4 = 2 , 718 {\displaystyle a_{4}=2,718} , a 5 = 2 , 7182 {\displaystyle a_{5}=2,7182} a dále dle desetinného rozvoje cisla e {\displaystyle e} , která je cauchyovská, ale její limitou je Eulerovo číslo, což je číslo iracionální. Posloupnost tedy není konvergentní v prostoru racionálních čísel.
  • Jakýkoli (omezený) otevřený či polouzavřený interval na reálné ose je neúplný. Například na intervalu ( 0 , 1 {\displaystyle (0,1\rangle \,\!} není konvergentní posloupnost
1 , 1 2 , 1 3 , 1 4 {\displaystyle 1,{1 \over 2},{1 \over 3},{1 \over 4}\ldots \,\!}

ačkoli je konvergentní v oboru všech reálných čísel.

Související články

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.