Červonohrad
| Červonohrad Червоноград | |
|---|---|
 Kostel svatého Ducha | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°23′ s. š., 24°14′ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát | Ukrajina Ukrajina |
| Oblast | Lvovská |
| Rajón | Červonohradský |
  Červonohrad | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 17,0 km² |
| Počet obyvatel | 64 297 (2022) |
| Hustota zalidnění | 4135 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Ihor Ivanovyč Čudijovyč |
| Vznik | 1692 |
| Adresa obecního úřadu | пр. Шевченка 19 80100 м. Червоноград |
| Telefonní předvolba | 3249 |
| PSČ | 80100 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Červonohrad (ukrajinsky Червоноград, rusky Червоноград / Červonograd), do roku 1953 Krystynopol (ukrajinsky Кристинопіль) je průmyslové město na západní Ukrajině. Leží na ústí říčky Solokija do Bugu, asi 15 km od hranice s Polskem. Se svými 64 000 obyvatel je třetím největším městem Lvovské oblasti. Městská rada je podřízena oblasti a město není součástí okolního Sokalského rajónu. Červonohrad je stanicí na železniční trati Lvov – Volodymyr – Kovel. Ve městě se dochovalo několik kostelů a polských šlechtických sídel.
Do 15. února 1951 byl Červenohrad (Krystynopol) součástí Polska. Poté byl však i s okolím v rámci úpravy hranic Polska se Sovětským svazem vyměněn za horské území v Bieszczadech. SSSR tak získal rozsáhlé zásoby uhlí a Červonohrad se stal centrem dodnes vytěžované a rozšiřované Lvovsko-volyňské uhelné pánve.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Červonohrad na Wikimedia Commons - (ukrajinsky) Portál Červonohradu
 Lvovská oblast | ||
|---|---|---|
| Rajóny |  | |
| Města | Belz • Bibrka • Boryslav • Brody • Busk • Červonohrad • Dobromyl • Drohobyč • Dubljany • Hlyňany • Horodok • Kamjanka-Buzka • Chodoriv • Chyriv • Komarno • Javoriv • Lvov • Moršyn • Mostyska • Mykolajiv • Novojavorivsk • Novyj Kalyniv • Novyj Rozdil • Peremyšljany • Pustomyty • Radechiv • Rava-Ruska • Rudky • Sambir • Skole • Sokal • Sosnivka • Staryj Sambir • Stebnyk • Stryj • Sudova Vyšňa • Turka • Truskavec • Uhniv • Velyki Mosty • Vynnyky • Zoločiv • Žovkva • Žydačiv | |
| Sídla městského typu | Boryňa • Brjuchovyči • Dašava • Dobrotvir • Dubljany • Hirnyk • Hnizdyčiv • Ivano-Frankove • Krakovec • Krasne • Kulykiv • Lopatyn • Maheriv • Medenyči • Nemyriv • Novi Strilyšča • Novyj Jaryčiv • Nyžankovyči • Olesko • Pidbuž • Pidkamiň • Pomorjany • Rozdil • Rudne • Schidnycja • Slavske • Stara Sil • Ščyrec • Šklo • Velykyj Ljubiň • Verchně Syňovydne • Zapytiv • Žuravno • Žvyrka | |
| Bývalé rajóny | Brodský • Buský • Buzkokamjanský • Horodocký • Mostyský • Mykolajivský • Peremyšljanský • Pustomytský • Radechivský • Skolský • Sokalský • Starosambirský • Turský • Žovkevský • Žydačivský | |
