Štěpán Uroš V.

Štěpán Uroš V.
Narození1336 nebo 1337
Úmrtí4. prosince 1371
Místo pohřbeníCrkva Uspenja Presvete Bogorodice u Nerodimlju (do 1705)
Monestir Jazak (od 1705; 45°6′17″ s. š., 19°46′14″ v. d.)
Povolánívládce
Nábož. vyznáníSrbská pravoslavná církev
ChoťAna Besarab
RodičeŠtěpán Uroš IV. Dušan[1] a Helena Bulharská
RodNemanjićové
FunkceEmperor of the Serbs (1355–1371)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpán Uroš V. (srbsky Стефан Урош V, Stefan Uroš V, asi 1336 – 1371) byl v letech 1355 až 1371 srbským králem a carem. Nedokázal navázat na úspěšného předchůdce Štěpána Dušana a za jeho vlády se Srbská říše postupně rozkládala.

Biografie

Vládcem se stal roku 1355 po nečekané smrti svého předchůdce a otce Štěpána Dušana, za jehož vlády Srbsko dosáhlo velkého rozvoje a největšího územního rozsahu, sám Štěpán Dušan se prohlásil carem. Štěpán Uroš V. byl slabým panovníkem a pouze formální hlavou státu, vliv v jednotlivých oblastech získaly regionální šlechtické rody, v Makedonii se dokonce šlechtic Vukašin Mrnjavčević prohlásil roku 1366 králem.

Období vlády poznamenaly výboje osmanských Turků vrcholící bitvou na Marici roku 1371, v níž Turci zvítězili nad srbským vojskem a upevnili tak svou pozici pro další expanzi. Krátce po bitvě, ještě v roce 1371, Štěpán Uroš V. zemřel. Nezanechal mužského potomka, a stal se tak posledním panovníkem dynastie Nemanjićů.[2]

V první polovině 17. století Štěpána Uroše V. svatořečil srbský patriarcha Pajsije[3].

Odkazy

Reference

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. PELIKÁN, Jan, a kol. Dějiny Srbska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-671-0. S. 90–93. Dále jen Dějiny Srbska. 
  3. Dějiny Srbska, s. 137

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech