Albert Pražák

Prof. PhDr. Albert Pražák
Albert Pražák (kolem roku 1938)
Albert Pražák (kolem roku 1938)
Narození11. června 1880
Chroustovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. září 1956 (ve věku 76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov (50°4′35″ s. š., 14°28′53″ v. d.)
Povoláníliterární historik,
středoškolský profesor,
vysokoškolský profesor,
politik
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Ocenění
Manžel(ka)Klára Pražáková (1919–1933)
DětiHana Drábková
Přemysl Pražák
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert Pražák (11. června 1880 Chroustovice19. září 1956 Praha) byl český literární historik.

Životopis

Do roku 1914 působil jako středoškolský profesor v Praze na gymnáziu Karla Sladkovského. Po vypuknutí 1. světové války byl odveden a prošel srbskou a ruskou frontu. Od roku 1921 působil jako profesor na univerzitě v Bratislavě a od roku 1933 v Praze. Roku 1924 se stal členem české akademie věd a Královské společnosti nauk. Roku 1926 se podílel na založení Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě, v této společnosti působil jako generální sekretář. V únoru 1945 se stal předsedou České národní rady, vrcholné organizace československého odboje.[1][2] Kvůli Pražákově politické naivitě a nezkušenosti měl ale hlavní slovo v ČNR její místopředseda, komunista Josef Smrkovský.[1]

Po návratu presidenta Beneše do Československa 16. května 1945 se navrátil k pedagogické činnosti na Univerzitě Karlově. Do důchodu odešel v roce 1951. V padesátých letech se ocitl v nemilosti a byl znovu oceněn až po smrti, v roce 1966.[3]

Hrob Alberta Pražáka na Vinohradském hřbitově v Praze

Rodinný život

Albert Pražák byl dvakrát ženatý. S první manželkou Marií, rozenou Pexovou (1882–1932) měl syna Přemysla a Jiřího.[4][5] Jeho druhou manželkou byla od roku 1919[6] filoložka dr. Klára Pražáková, rozená Fuxová.[7] Třetím dítětem byla Hana Drábková.

Galerie

Dílo

  • Rukověť dějin české literatury (1912) – středoškolská učebnice
  • Obrozenecké tradice (1928)
  • Duch naší obrozenecké literatury (1938)
  • Dějiny spisovné slovenštiny po dobu Štúrovu
  • O národ
  • České obrození
  • Obrozenecká Bratislava
  • Literární Slovensko let padesátých až sedmdesátých
  • Vlast a národ v českém písemnictví
  • Míza stromu
  • Národ se bránil (1945)
  • Vrchlickému nablízku (1945) – vzpomínková kniha
  • Staročeská báseň o Alexandru Velikém (1945)
  • T.G. Masaryk – k jeho názorům na umění hlavně slovesné, Praha 1947
  • Politika a revoluce - Paměti, Academia 2014, ISBN 80-200-1199-4

Monografie

Odkazy

Reference

  1. a b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 220–221. 
  2. Mohutná oslava pražského povstání. Volné slovo. 7. 5. 1946, s. 3. Dostupné online. 
  3. Vlastislav Hnízdo: Albert Pražák a jeho zásluha o československý stát. Literatura - Umění - Kultura. 10. 6. 2015. Dostupné online. 
  4. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 484, obraz 22
  5. Politika a revoluce, s. 7.
  6. Politika a revoluce, s. 38, pozn. 8.
  7. Dr. Klára Pražáková. Lumír. 1/1933-194, s. 63. Dostupné online. 

Literatura

  • BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. S. 492–493. 
  • HORA, Josef ed. et al. Albert Pražák: 1880-1940. Praha: Literárně historická společnost, 1940. 104 s. cnb000648258.  [Sborník k 60. narozeninám.]
  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9. 
  • ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 185

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Pražák na Wikimedia Commons
  • Osoba Albert Pražák ve Wikicitátech
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Albert Pražák
  • Albert Pražák v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
  • Albert Pražák – video z cyklu České televize Historický magazín
Rektoři Univerzity Komenského v Bratislavě

Kristián Hynek 1919–1921 • Augustín Ráth 1921–1922 • Josef Hanuš 1922–1923 • Stanislav Kostlivý 1923–1924 • Karel Laštovka 1924–1925 • Miloš Weingart 1925–1926 • Otakar Sommer 1926–1927 • Jiří Brdlík 1927–1928 • Albert Pražák 1928–1929 • Kristián Hynek 1929–1930 • Albert Milota 1930–1931 • Dobroslav Orel 1931–1932 • Viktor Reinsberg 1932–1933 • Bohuš Tomsa 1933–1934 • Antonín Kolář 1934–1935 • Bohuslav Polák 1935–1936 • Vratislav Bušek 1936–1937 • Václav Chaloupecký 1937–1938 • Ján Lukeš 1938–1939 • Alojz Ján Chura 1939 • Michal Šeliga 1939 • Vojtech Tuka 1939–1942 • Emanuel Filo 1942–1944 • František Valentin 1944–1945 • Daniel Rapant 1945 • Anton Štefánek 1945–1946 • Karel Kizlink 1946–1947 • František Nábělek 1947–1948 • Anton Gala 1948–1949 • Karol Rebro 1949–1950 • Igor Hrušovský 1950–1953 • Andrej Sirácky 1953–1956 • Július Šefránek 1956–1959 • Michal Topoľský 1959–1962 • Vojtech Filkorn 1962–1966 • Bohuslav Cambel 1966–1969 • Emil Huraj 1969–1976 • Ján Kvasnička 1976–1985 • Ladislav Melioris 1985–1989 • Miroslav Kusý 1990–1991 • Juraj Švec 1991–1997 • Ferdinand Devínsky 1997–2003 • František Gahér 2003–2011 • Karol Mičieta 2011–

Univerzita Komenského v Bratislavě
Květnové povstání českého lidu
Organizace a skupiny
Česká národní rada (ČNR) • Zpravodajská brigádaObrana národa (ON) • Operace Cottage (výsadek) • Operace Platinum-PewterVlasovci (ROA)Velitelství AlexVelitelství Bartoš • Trávnice
Osobnosti
Místa v Praze
Události v Praze
Jiná místa v Česku
Holické povstání • Povstání v horním Pojizeří (Jilemnické povstání) • Kladenské povstání • Plzeňské povstání • Přerovské povstáníVelkomeziříčský masakrVypálení KonětopMasakr v Trhové Kamenici
Obraz v kultuře
Autoritní data Editovat na Wikidatech