Banachova–Steinhausova věta

Banachova-Steinhausova věta neboli princip stejnoměrné omezenosti tvrdí, že je-li množina spojitých lineárních operátorů na Banachově prostoru omezená v každém bodě, pak je omezená. Větu uveřejnili roku 1927 Hugo Steinhaus a Stefan Banach, nezávisle na nich ji dokázal i Hans Hahn. Banachova-Steinhausova věta patří k základním tvrzením funkcionální analýzy.

Formálně přesně zní Banachova-Steinhausova věta v základní podobě takto: Nechť X {\displaystyle X} je Banachův prostor, N {\displaystyle N} normovaný vektorový prostor a F {\displaystyle F} množina spojitých lineárních operátorů z X {\displaystyle X} do N {\displaystyle N} . Potom platí

x X : sup { | | T α ( x ) | | : T α F } <   sup { | | T α | | : T α F } < . {\displaystyle \forall x\in X:\,\sup \left\{\,||T_{\alpha }(x)||:T_{\alpha }\in F\,\right\}<\infty \Rightarrow \ \sup \left\{\,||T_{\alpha }||:T_{\alpha }\in F\;\right\}<\infty .}

Literatura

  • Stefan Banach, Hugo Steinhaus. "Sur le principle de la condensation de singularités". Fundamenta Mathematicae, 9 50-61, 1927.