Bushova doktrína

George W. Bush v roce 2006

Bushova doktrína (anglicky Bush Doctrine) je fráze používaná k souhrnnému popsání různých principů zahraniční politiky USA za vlády prezidenta George W. Bushe (2001–2009). Označení „Bushova doktrína“ se objevilo poprvé v létě 2001, ovšem masově se v americkém tisku ujalo až po teroristických útocích z 11. září t. r., kdy Bush přišel s tezí, že Spojené státy mají právo vyhranit se proti zemím, které pomáhají terorismu nebo které přechovávají teroristy (kterážto teze byla použita pro ospravedlnění zahájení války v Afghánistánu).[1]

Později k Bushově doktríně připadly i další prvky, například:

  • kontroverzní „politiky preventivní války“, která hlásá, že Spojené státy mají právo použít své prostředky (včetně vojenské akce) pro svržení státních režimů ostatních zemí, pokud jsou pro ně vnímány jako hrozba, a to i tehdy, pokud tato hrozba není bezprostřední
  • koncepce celosvětového „šíření demokracie a svobody“, prezidentem Bushem vnímané jako „Boží dar lidstvu“[2] (zejména pak do regionu Blízkého východu)
  • strategie boje s terorismem
  • odhodlanost razit a uskutečňovat zájmy Spojených států amerických jednostranně[3][4]
  • polarizace postoje k světu po 11. září (ztělesněná Bushovou větou „Buďto jste s námi, nebo jste s teroristy“)

Některé z těchto bodů byly kodifikovány do publikace National Security Strategy of the United States (Národní bezpečnostní strategie Spojených států) na sněmu národní bezpečnosti dne 20. září 2002.[5]

Vlivy v Bushově doktríně

Hlavní vliv na formování Bushovy doktríny měli:

Přijetí a kritika

Bushova doktrína se „zhmotňovala“ a utvářela postupně (přibližně v průběhu jednoho roku – od poloviny září 2001 do stejného období v roce 2002). Mnoho jejích prvků bylo definováno prostřednictvím prezidentových výroků, ale existuje málo konkrétních dokumentů nebo materiálů, o nichž by se dalo říci, že tuto doktrínu přímo definují.

Bushova doktrína byla podle očekávání kladně přijata jak členy Bushovy administrativy, tak neokonzervativci, tak republikány.

V konečném výsledku ale sklidila spíše kritiku, jako celek i v jednotlivých otázkách; a to jak v USA tak na mezinárodním poli.[9][10] Na téma byly napsány knihy několika desítek autorů a publikováno nesčetné množství názorů, sloupků a fejetonů v tisku.

Obecně bylo doktríně vytýkáno, že znamená bezprecedentní odklon od historicky uplatňované americké zahraniční politiky, jež ctila multilateralismus a nezahajování válek, mimo případ, kdy by Spojené státy byly samy napadeny jinou zemí a válku by schválil americký Kongres (v souladu s oddílem č. 8 americké ústavy).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bush Doctrine na anglické Wikipedii.

  1. ↑ WEISMAN, Steven R. Editorial Observer; President Bush and the Middle East Axis of Ambiguity. The New York Times [online]. 2002-04-13 [cit. 2016-09-16]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. 
  2. ↑ http://georgewbush-whitehouse.archives.gov/news/releases/2003/01/print/20030128-19.html
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.time.com [online]. [cit. 2009-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-04. 
  4. ↑ http://levin.nationalreview.com/post/?q=NzQyNjBmZjA2M2IzMDgzYjI1MWJiNTNjZmFjY2M5YzI=Archivováno 4. 10. 2008 na Wayback Machine.
  5. ↑ http://georgewbush-whitehouse.archives.gov/nsc/nss/2002/index.html
  6. ↑ http://www.bisa.ac.uk/2007/pps/schmidt.pdfArchivováno 22. 2. 2009 na Wayback Machine.
  7. ↑ Archivovaná kopie. newamericancentury.org [online]. [cit. 2009-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2002-04-07. 
  8. ↑ http://www.cnn.com/2005/ALLPOLITICS/01/10/bush.readinglist.tm/
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.gmu.edu [online]. [cit. 2009-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-04. 
  10. ↑ (anglicky) Monten, Jonathan (Spring 2005). „The Roots of the Bush Doctrine: Power, Nationalism, and Democracy Promotion in U. S. Strategy“. International Security 29 (4).

Literatura

  • Weisberg, Jacob. The Bush Tragedy, Random House, 2008. ISBN 978-1-4000-6678-0
  • Bacevich, Andrew J. The New American Militarism: How Americans Are Seduced By War, New York & London, Oxford University Press, 2005. ISBN 0-19-517338-4
  • Bennett, William J. Why We Fight: Moral Clarity and the War on Terrorism, New York, Regnery Publishing, Inc., 2003. ISBN 0-385-50680-5
  • Chernus, Ira. Monsters To Destroy: The Neoconservative War on Terror and Sin, Boulder, CO, Paradigm Publishers, 2006 ISBN 1-59451-276-0

Související články

Externí odkazy

  • https://web.archive.org/web/20070614085349/http://www.cgs.uiuc.edu/resources/occasional_papers/bushdoctrine.pdf%7B%7B
  • http://thebulletin.metapress.com/content/9pmqq53321645902/?p=6c87f9990b144762b89212774e97d8fb&pi=11 [nedostupný zdroj]
  • https://web.archive.org/web/20060218072227/http://www.carlisle.army.mil/usawc/parameters/03spring/record.pdf%7B%7B
  • https://web.archive.org/web/20091130055637/http://www.opendemocracy.net/democracy-americanpower/war_law_4028.jsp
  • Keller: „Spojené státy se od roku 2002 oficiálně řídí doktrínou, která připouští rozpoutání preventivních válek. Nezříkají se použití jaderných zbraní jako první.“
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.