Centrozom

Centrozom (dělicí tělísko, cytocentrum) je organela živočišných buněk a buněk nižších rostlin.

Bez přítomnosti centrozomu není možné jaderné dělení.^[zdroj?] Konkrétní funkcí centrozomu je organizování mikrotubulů do prostorové sítě. Během buněčného dělení zajišťuje navázání chromozomů na mikrotubuly. Nachází se v něm asi 100 různých proteinů, které jsou většinou zcela unikátní a neexistují k nim analogické proteiny v jiných částech buňky.

Umístění centrozomu v buňce

Vyskytuje se v cytoplazmě těsně u jaderné membrány (karyolema), která je v jeho okolí mírně prohloubena, a před mitózou se duplikuje. Dva centrozomy tvoří póly dělicího (mitotického) vřeténka, jehož vytváření a orientaci zajišťují. V živočišných buňkách (na rozdíl od rostlinných) jsou centrozomy pozorovatelné po celou dobu mitózy.

V buňkách řasinkového epitelu není centrozom umístěn v blízkosti jádra, ale posunuje se k cytoplazmatické membráně, kde se centrioly zmnoží na počet 200–300 a stávají se bazálními tělísky řasinek.

Části centrozomu

• Centriola nebo také centriol - středové tělísko
• Centrosféra - hustá bezstrukturní zóna kolem
• Astrosféra - radiálně uspořádaná, jsou to mikrotubuly vybíhající z centrosféry

Struktura ventrikly se jeví jako dutý válec. Stěna válce je zpravidla tvořena z 9 trojic periferně souběžných mikrotubulů. Centrozom je tvořen dvěma centriolami, válcovitými útvary složenými převážně z tubulinu. Centrioly v centrozómu jsou vzájemně orientovány v pravém úhlu.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu centrozóm na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.