Derivace množiny

Derivace množiny S {\displaystyle S} v topologickém prostoru je v obecné topologii (odvětví matematiky) množina všech limitních bodů množiny S . {\displaystyle S.} Obvykle se značí S . {\displaystyle S'.}

Derivaci množiny zavedl v roce 1872 Georg Cantor, který rozvinul teorii množin především pro studium derivovaných množin na reálné ose.

Příklady

Intuitivní: Na množině R {\displaystyle \mathbb {R} } všech reálných čísel s její obvyklou eukleidovskou topologií je derivací polootevřeného intervalu 0 , 1 ) {\displaystyle \langle 0,1)} uzavřený interval 0 , 1 . {\displaystyle \langle 0,1\rangle .}

Neintuitivní: Uvažujme R {\displaystyle \mathbb {R} } s topologií tvořenou prázdnou množinou a jakoukoli podmnožinou R , {\displaystyle \mathbb {R} ,} která obsahuje 1 (což je hodně neintuitivní pojetí otevřených množin). Derivace množiny A = { 1 } {\displaystyle A=\{1\}} je A = R { 1 } . {\displaystyle A'=\mathbb {R} \setminus \{1\}.} [1]

Vlastnosti

Pokud A {\displaystyle A} a B {\displaystyle B} jsou libovolné podmnožiny topologického prostoru ( X , F ) , {\displaystyle \left(X,{\mathcal {F}}\right),} pak derivace má následující vlastnosti:[2]

  • = {\displaystyle \varnothing '=\varnothing }
  • a A a ( A { a } ) {\displaystyle a\in A'\implies a\in (A\setminus \{a\})'}
  • ( A B ) = A B {\displaystyle (A\cup B)'=A'\cup B'}
  • A B A B {\displaystyle A\subseteq B\implies A'\subseteq B'}

Podmnožina S {\displaystyle S} topologického prostoru je uzavřená právě tehdy, když S S , {\displaystyle S'\subseteq S,} [1], neboli když S {\displaystyle S} obsahuje všechny své limitní body. Pro jakoukoli podmnožinu S {\displaystyle S} je množina S S {\displaystyle S\cup S'} uzavřená a je rovna uzávěru množiny S {\displaystyle S} (tj. množině S ¯ {\displaystyle {\overline {S}}} ).[3]

Derivace podmnožiny prostoru X {\displaystyle X} obecně nemusí být uzavřená. Pokud vezmeme například X = { a , b } {\displaystyle X=\{a,b\}} s triviální topologií, množina S = { a } {\displaystyle S=\{a\}} má derivaci S = { b } , {\displaystyle S'=\{b\},} která v X {\displaystyle X} není uzavřená. Derivace uzavřené množiny je však vždy uzavřená. (Důkaz: Předpokládejme, že S {\displaystyle S} je uzavřená podmnožina X , {\displaystyle X,} což znamená, že S S . {\displaystyle S'\subseteq S.} Aplikací derivace na obě strany dostaneme S S , {\displaystyle S''\subseteq S',} takže S {\displaystyle S'} je uzavřená v X . {\displaystyle X.} ) Pokud X {\displaystyle X} je navíc T1 prostor, pak derivace každé podmnožiny X {\displaystyle X} je uzavřená v X . {\displaystyle X.} [4][5]

Dvě podmnožiny S {\displaystyle S} a T {\displaystyle T} jsou oddělené právě tehdy, když jsou disjunktní a každá z nich je disjunktní s derivací druhé (derivace množin vzájemně disjunktní být nemusí). Tato podmínka se často zapisuje pomocí uzávěrů:

( S T ¯ ) ( S ¯ T ) = , {\displaystyle \left(S\cap {\bar {T}}\right)\cup \left({\bar {S}}\cap T\right)=\varnothing ,}

a nazývá se Hausdorffova-Lennesova oddělovací podmínka.[6]

Bijekce mezi dvěma topologickými prostory je homeomorfismem právě tehdy, když derivace obrazu (v druhém prostoru) jakékoli podmnožiny prvního prostoru je stejná jako obraz derivace této podmnožiny.[7]

Prostor je T1 prostor, pokud každá množina obsahující pouze jeden bod je uzavřená.[8] V T1 prostoru je derivace jednoprvkové množiny vždy prázdná (prostor ve druhém příkladě není T1 prostor). Z toho plyne, že v T1 prostorech je derivace jakékoli konečné množiny prázdná, a že pro jakoukoli podmnožinu S {\displaystyle S} a jakýkoli bod p {\displaystyle p} prostoru platí

( S { p } ) = S = ( S { p } ) . {\displaystyle \left(S-\{p\}\right)'=S'=\left(S\cup \{p\}\right)'.}

Jinými slovy, derivace se nezmění, pokud výchozí množinu změníme přidáním nebo odstraněním konečného počtu bodů.[9] Je možné také ukázat, že v T1 prostoru platí ( S ) S {\displaystyle \left(S'\right)'\subseteq S'} pro jakoukoli podmnožinu S . {\displaystyle S.} [10]

Množina S {\displaystyle S} taková, že S S , {\displaystyle S\subseteq S',} se nazývá hustá v sobě a nemůže obsahovat žádné izolované body. Množina S {\displaystyle S} taková, že S = S , {\displaystyle S=S',} se nazývá dokonalá.[11] Dokonalá množina je tedy uzavřená a hustá v sobě, neboli jinak řečeno, je to uzavřená množina bez izolovaných bodů. Dokonalé množiny jsou obzvláště důležité při aplikaci Baireovy věty o kategoriích.

Cantorova–Bendixsonova věta říká, že jakýkoli polský prostor lze zapsat jako sjednocení spočetné množiny a dokonalé množiny. Protože jakákoli Gδ podmnožina polského prostoru je opět polský prostor, z této věty také plyne, že jakákoli Gδ podmnožina polského prostoru je sjednocením spočetné množiny a množiny, které je dokonalá vzhledem k indukované topologii.

Topologie definovaná pomocí derivovaných množin

Protože homeomorfismy lze úplně popsat pomocí derivovaných množin, byly derivované množiny v topologii používány jako primitivní pojem. Množině bodů X {\displaystyle X} lze přiřadit operátor S S , {\displaystyle S\mapsto S^{*},} který zobrazuje podmnožiny X {\displaystyle X} na podmnožiny X {\displaystyle X} tak, že pro jakoukoli množinu S {\displaystyle S} a jakýkoli bod a {\displaystyle a} platí:

  1. = {\displaystyle \varnothing ^{*}=\varnothing }
  2. S S S {\displaystyle S^{**}\subseteq S^{*}\cup S}
  3. a S {\displaystyle a\in S^{*}} implikuje a ( S { a } ) {\displaystyle a\in (S\setminus \{a\})^{*}}
  4. ( S T ) S T {\displaystyle (S\cup T)^{*}\subseteq S^{*}\cup T^{*}}
  5. S T {\displaystyle S\subseteq T} implikuje S T . {\displaystyle S^{*}\subseteq T^{*}.}

Množinu S {\displaystyle S} nazveme uzavřenou, pokud S S {\displaystyle S^{*}\subseteq S} definuje topologii na prostoru, ve kterém S X {\displaystyle S\mapsto X^{*}} je operátorem derivace, tj. S = S . {\displaystyle S^{*}=S'.}

Cantorova–Bendixsonova hodnost

Pro libovolné ordinální číslo α {\displaystyle \alpha } definujeme α {\displaystyle \alpha } -tou Cantorovu–Bendixsonovu derivaci topologického prostoru opakovanou aplikací operace derivace pomocí transfinitní indukce takto:

  • X 0 = X {\displaystyle \displaystyle X^{0}=X}
  • X α + 1 = ( X α ) {\displaystyle \displaystyle X^{\alpha +1}=\left(X^{\alpha }\right)'}
  • X λ = α < λ X α {\displaystyle \displaystyle X^{\lambda }=\bigcap _{\alpha <\lambda }X^{\alpha }} pro limitní ordinály λ . {\displaystyle \lambda .}

Transfinitní posloupnost Cantorových–Bendixsonových derivací X {\displaystyle X} musí být od jistého bodu konstantní. Nejmenší ordinál α {\displaystyle \alpha } takový, že X α + 1 = X α {\displaystyle X^{\alpha +1}=X^{\alpha }} se nazývá Cantorův–Bendixsonův stupeň X . {\displaystyle X.}

Odkazy

Poznámky

  1. a b Baker 1991, s. 41.
  2. Pervin 1964, s. 38.
  3. Baker 1991, s. 42.
  4. Engelking 1989, s. 47.
  5. https://math.stackexchange.com//940849/52912[nedostupný zdroj]
  6. Pervin 1964, s. 51.
  7. Hocking 1988, s. 4.
  8. Pervin 1964, s. 70.
  9. Kuratowski 1966, s. 77.
  10. Kuratowski 1966, s. 76.
  11. Pervin 1964, s. 62.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Derived set (mathematics) na anglické Wikipedii.

  • BAKER, Crump W., 1991. Introduction to Topology. [s.l.]: Wm C. Brown Publishers. Dostupné online. ISBN 0-697-05972-3. 
  • ENGELKING, Ryszard, 1989. General Topology. [s.l.]: Heldermann Verlag, Berlin. ISBN 3-88538-006-4. 
  • HOCKING, John G.; YOUNG, Gail S., 1988. Topology. [s.l.]: Dover. Dostupné online. ISBN 0-486-65676-4. S. 4. 
  • KURATOWSKI, K., 1966. Topology. [s.l.]: Academic Press. Dostupné online. ISBN 0-12-429201-1. 
  • PERVIN, William J., 1964. Foundations of General Topology. [s.l.]: Academic Press. Dostupné online. 

Literatura

  • Kechris, Alexander S., 1995. Classical Descriptive Set Theory. [s.l.]: Springer. (Graduate Texts in Mathematics). Dostupné online. ISBN 978-0-387-94374-9. 
  • Sierpiński, Wacław F.; překlad Krieger, C. Cecilia (1952). General Topology. Toronto University Press.

Související články

Externí odkazy

  • Tento článek obsahuje materiál ze stránky Cantor–Bendixson derivative na PlanetMath, jejíž licence umožňuje dále šířit publikované texty.