Hamdija Pozderac

Hamdija Pozderac
Narození15. ledna 1924
Cazin
Úmrtí7. dubna 1988 (ve věku 64 let)
Sarajevo
Místo pohřbeníSarajevo
Alma materFakulta filozofie Bělehradské univerzity
Vysoká škola stranická při komitetu Komunistické strany svazku Radzieckého
Povolánípolitik a politický komisař
OceněníŘád hrdiny socialistické práce
Order of the Yugoslav flag with a golden wreath
Order "For Merit to the People" with golden star
Řád bratrství a jednoty
Partyzánská pamětní medaile 1941
… více na Wikidatech
Politická stranaSvaz komunistů Jugoslávie
Nábož. vyznáníislám
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hamdija Pozderac (15. ledna 1924 Cazin, Bosna a Hercegovina – 6. dubna 1988 Sarajevo, Socialistická federativní republika Jugoslávie[1], v srbské cyrilici Хамдија Поздерац) byl bosenskohercegovský a jugoslávský komunistický politik bosňáckého původu.

Životopis

Před druhou světovou válkou byl aktivní v ilegálním Svazu komunistické mládeže (SKOJ). Od roku 1941 se účastnil národněosvobozeneckého boje v řadách jugoslávských partyzánů. Po válce studoval na Vysoké stranické škole při ÚV KSSS v Moskvě a Filozofické fakultě Univerzity v Bělehradě. Od roku 1961 přednášel sociologii na Fakultě politických věd Univerzity v Sarajevu.

Společně s Džemalem Bijedićem patřil k předním zastácům institucionálního uznání muslimského národa v Bosně a Hercegovině a potažmo i celé Jugoslávii.

Od roku 1965 zasedal v Ústřední výboru Svazu komunistů Bosny a Hercegoviny. Jeden čas byl členem jeho výkonného výboru a nakonec i předsedou (23. května 1982–28. května 1984). V různých vysokých funkcích strávil celkem 20 let.

Byl dlouholetým poslancem bosenskohercegovského parlamentu, přičemž mezi lety 1974 a 1978 byl jeho předsedou. Od května 1986 do 15. září 1987 byl členem Předsednictva Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

Jeho úspěšnou politickou kariéru ukončila Aféra Agrokomerc, do které se zapletl jeho bratr Hakija a Hamdija tak byl nucen v roce 1987 rezignovat.[1][2]

Reference

  1. a b Zpráva v novinách New York Times (anglicky)
  2. Dvadeset i devet godina od smrti istaknutog bh. političara: Hamdija Pozderac – žrtva nacionalista. CazinNET [online]. [cit. 2019-06-27]. Dostupné online. (bosensky) 
Předsedové Předsednictva Bosny a Hercegoviny
Předsedové ZAVNOBiH (1943–1945)
  • Vojislav Kecmanović (1943–1945)
Předsedové Prezídia Lidového shromáždění
Bosny a Hercegoviny (1945–1953)
  • LR a SR Bosna a Hercegovina
    LR a SR Bosna a Hercegovina
    Vojislav Kecmanović (1945–1946)
  • Đuro Pucar (1946–1948)
  • Vlado Šegrt (1948–1953)
  • Předsedové Lidového shromáždění
    Bosny a Hercegoviny (1953–1974)
  • LR a SR Bosna a Hercegovina
    LR a SR Bosna a Hercegovina
    Đuro Pucar (1953–1963)
  • Ratomir Dugonjić (1963–1967)
  • Džemal Bijedić (1967–1971)
  • Hamdija Pozderac (1971–1974)
  • Předsedové Předsednictva
    Socialistické republiky Bosny a Hercegoviny (1974–1992)
  • SR Bosna a Hercegovina
    SR Bosna a Hercegovina
    Ratomir Dugonjić (1974–1978)
  • Raif Dizdarević (1978–1982)
  • Branko Mikulić (1982–1983)
  • Milanko Renovica (1983–1985)
  • Munir Mesihović (1985–1987)
  • Mato Andrić (1987–1988)
  • Nikola Filipović (1988–1989)
  • Obrad Piljak (1989–1990)
  • Alija Izetbegović (1990–1992)
  • Předseda Předsednictva
    Republiky Bosny a Hercegoviny (1992–1996)
  • Republika Bosna a Hercegovina
    Republika Bosna a Hercegovina
    Alija Izetbegović (1992–1996)
  • Předsedové Předsednictva
    Bosny a Hercegoviny (od 1996)
  • Bosna a Hercegovina
    Bosna a Hercegovina
    Alija Izetbegović (1996–1998)
  • Živko Radišić (1998–1999)
  • Ante Jelavić (1999–2000)
  • Alija Izetbegović (2000)
  • Živko Radišić (2000–2001)
  • Jozo Križanović (2001–2002)
  • Beriz Belkić (2002)
  • Mirko Šarović (2002–2003)
  • Borislav Paravac (2003)
  • Dragan Čović (2003–2004)
  • Sulejman Tihić (2004)
  • Borislav Paravac (2004–2005)
  • Ivo Miro Jović (2005–2006)
  • Sulejman Tihić (2006)
  • Nebojša Radmanović (2006–2007)
  • Željko Komšić (2007–2008)
  • Haris Silajdžić (2008)
  • Nebojša Radmanović (2008–2009)
  • Željko Komšić (2009–2010)
  • Haris Silajdžić (2010)
  • Nebojša Radmanović (2010–2011)
  • Željko Komšić (2011–2012)
  • Bakir Izetbegović (2012)
  • Nebojša Radmanović (2012–2013)
  • Željko Komšić (2013–2014)
  • Bakir Izetbegović (2014)
  • Mladen Ivanić (2014–2015)
  • Dragan Čović (2015–2016)
  • Bakir Izetbegović (2016)
  • Mladen Ivanić (2016–2017)
  • Dragan Čović (2017–2018)
  • Bakir Izetbegović (2018)
  • Milorad Dodik (2018–2019)
  • Željko Komšić (2019–2020)
  • Předsednictvo SFRJ 1984–1989 Jugoslávie
    SR Bosna a Hercegovina SR Bosna a Hercegovina
    Branko Mikulić (1984–1986) • Hamdija Pozderac (1986–1987) • Raif Dizdarević (1987–1989)
    Státní znak SFRJ
    SR Černá Hora SR Černá Hora
    Veselin Đuranović (1984–1989)
    SR Chorvatsko SR Chorvatsko
    Josip Vrhovec (1984–1989)
    SR Makedonie SR Makedonie
    Lazar Mojsov (1984–1989)
    SR Slovinsko SR Slovinsko
    Stane Dolanc (1984–1989)
    SR Srbsko SR Srbsko
    Nikola Ljubičić (1984–1989)
    SAO Kosovo SR Srbsko
    Sinan Hasani (1984–1989)
    SAO Vojvodina SR Srbsko
    Radovan Vlajković (1984–1989)
    Svaz komunistů Jugoslávie
    Ali Shukri (1984–1985) • Vidoje Žarković (1985–1986) • Milanko Renovica (1986–1987) • Boško Krunić (1987–1988) • Stipe Šuvar (1988)
    Autoritní data Editovat na Wikidatech