Hamiltonova funkce

Hamiltonova funkce (též označovaná jako hamiltonián - pod tímto pojmem však bývá obvykle myšlen Hamiltonův operátor) označuje ve fyzice funkci vyjadřující energii fyzikálního systému v zobecněných souřadnicích a hybnostech.

Hamiltonova funkce hraje důležitou úlohu v Hamiltonovské formulaci mechaniky.

Funkce je pojmenována po Williamu Rowanu Hamiltonovi.

Definice

Hamiltonova funkce mechanického systému s m {\displaystyle m\,} stupni volnosti je definována vztahem:

H ( q 1 , q 2 , . . . . q m , p 1 , p 2 , . . . . p m , t ) = i = 1 m q ˙ i p i L ( q 1 , q 2 , . . . . q m , q ˙ 1 , q ˙ 2 , . . . , q ˙ m , t ) {\displaystyle H(q_{1},q_{2},....q_{m},p_{1},p_{2},....p_{m},t)=\sum _{i=1}^{m}{\dot {q}}_{i}\,p_{i}-L(q_{1},q_{2},....q_{m},{\dot {q}}_{1},{\dot {q}}_{2},...,{\dot {q}}_{m},t)} ,

kde L {\displaystyle L\,} je Lagrangeova funkce systému a na pravé straně jsou zobecněné rychlosti q ˙ {\displaystyle {\dot {\mathbf {q} }}} vyjádřené jako funkce zobecněných souřadnic q 1 , q 2 , . . . . q m {\displaystyle q_{1},q_{2},....q_{m}\,} , zobecněných hybností p 1 , p 2 , . . . . p m {\displaystyle p_{1},p_{2},....p_{m}\,} a případně času t {\displaystyle t} , tzn.

q ˙ j = q ˙ j ( q 1 , q 2 , . . . . q m , p 1 , p 2 , . . . . p m , t ) {\displaystyle {\dot {q}}_{j}={\dot {q}}_{j}(q_{1},q_{2},....q_{m},p_{1},p_{2},....p_{m},t)} .

Vlastnosti

Hamiltonova funkce se nemění při pohybu, u kterého Lagrangeova funkce není explicitně závislá na čase. Dosadí-li se totiž Lagrangeovy pohybové rovnice do totální derivace Lagrangeovy funkce:

d L d t = i L q i q ˙ i + i L q ˙ i q ¨ i + L t = i d d t ( L q ˙ i q ˙ i ) + L t {\displaystyle {\frac {\mathrm {d} L}{\mathrm {d} t}}=\sum _{i}{\frac {\partial L}{\partial q_{i}}}{\dot {q}}_{i}+\sum _{i}{\frac {\partial L}{\partial {\dot {q}}_{i}}}{\ddot {q}}_{i}+{\frac {\partial L}{\partial t}}=\sum _{i}{\frac {\mathrm {d} }{\mathrm {d} t}}\left({\frac {\partial L}{\partial {\dot {q}}_{i}}}{\dot {q}}_{i}\right)+{\frac {\partial L}{\partial t}}} ,

poslední člen je vzhledem k explicitní nezávislosti lagrangiánu nulový, a dosadí-li se Lagrangeovy pohybové rovnice, vychází:

d d t [ i ( L q ˙ i q ˙ i ) L ] = d d t ( i p i q ˙ i L ) = d H d t = 0 {\displaystyle {\frac {\mathrm {d} }{\mathrm {d} t}}\left[\sum _{i}\left({\frac {\partial L}{\partial {\dot {q}}_{i}}}{\dot {q}}_{i}\right)-L\right]={\frac {\mathrm {d} }{\mathrm {d} t}}\left(\sum _{i}p_{i}{\dot {q}}_{i}-L\right)={\frac {\mathrm {d} H}{\mathrm {d} t}}=0}

Lagrangeovu funkci L ( q 1 , q 2 , . . . . q m , q ˙ 1 , q ˙ 2 , . . . , q ˙ m , t ) {\displaystyle L(q_{1},q_{2},....q_{m},{\dot {q}}_{1},{\dot {q}}_{2},...,{\dot {q}}_{m},t)} lze získat z Hamiltonovy funkce H ( q 1 , q 2 , . . . . q m , p 1 , p 2 , . . . . p m , t ) {\displaystyle H(q_{1},q_{2},....q_{m},p_{1},p_{2},....p_{m},t)\,} dosazením za p j {\displaystyle p_{j}\,} zobecněných souřadnic, rychlostí a času podle Hamiltonových rovnic.

Přechod od Lagrangeovy k Hamiltonově funkci, tedy přechod od proměnných q j , q ˙ j {\displaystyle q_{j},{\dot {q}}_{j}} k proměnným q j , p j {\displaystyle q_{j},p_{j}\,} , se nazývá Legendreova duální transformace.

Hustota hamiltoniánu

Zejména v kvantové teorii pole se používá hustota hamiltoniánu, vyjadřující jeho prostorové rozložení. Vzájemná souvislost je dána vztahem

H = H ( q j ( x ) , p j ( x ) , t ) d 3 x {\displaystyle H=\int {\mathcal {H}}(q_{j}(\mathbf {x} ),p_{j}(\mathbf {x} ),t)\,\mathrm {d} ^{3}\mathbf {x} }

Jednoduché příklady

H = p 2 2 m {\displaystyle H={\frac {{\vec {p}}^{2}}{2m}}}
H = ( p q A ) 2 2 m + q φ {\displaystyle H={\frac {({\vec {p}}-q{\vec {A}})^{2}}{2m}}+q\varphi }
  • Hamiltonova funkce relativistické částice (pro nenabitou částici odpadá člen s q {\displaystyle q\,} ):
H = m 2 c 4 + ( p q A ) 2 c 2 + q φ {\displaystyle H={\sqrt {m^{2}c^{4}+({\vec {p}}-q{\vec {A}})^{2}c^{2}}}+q\varphi }

Literatura

  • BRDIČKA, Miroslav; HLADÍK, Arnošt. Teoretická mechanika. Redakce Karel Juliš, Aleš Baďura, Petr Čech. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. 21-093-87. Kapitola 3.10.1 Hamiltonovy rovnice, 3.10.2 Legendrova duální transformace, s. 329–330. 
  • LEECH, J. W. Klasická mechanika. 1. vyd. Praha: SNTL, 1970. 136 s. (Teoretická knižnice inženýra). 04-012-70. Kapitola Hamiltonova funkce, s. 45–46. 

Související články

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech