Ivan Stodola

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Ivan Stodola
Narození10. března 1888
Liptovský Mikuláš
Úmrtí26. března 1977 (ve věku 89 let)
Piešťany
Místo pohřbeníNárodný cintorín
Povoláníspisovatel, lékař a dramatik
Alma materUniverzita Loránda Eötvöse v Budapešti
Oceněnínárodní umělec (1967)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodinná hrobka Stodolových
Pamětní deska na ulici Grösslingová č. 43 v Bratislavě

MUDr. Ivan Stodola (* 10. března 1888, Liptovský Mikuláš, Uhersko26. března 1977, Piešťany, Československo) byl slovenský dramatik a spisovatel.

Životopis

Narodil se v rodině koželuha a učitelky. Vzdělání získal ve svém rodišti, v Prešově a v Kežmarku, později studoval medicínu na vysoké škole v Budapešti a v Berlíně, lékařský titul MUDr. získal v roce 1912. Pracoval jako lékař v Liptovském Mikuláši, v době 1. světové války sloužil jako vojenský lékař, po válce se opět vrátil do Liptovského Mikuláše. V roce 1933 se stal krajským zdravotním inspektorem, v letech 19381939 pracoval na Ministerstvu zdravotnictví v Praze, od roku 1951 pracoval v Bratislavě ve Státním zdravotním ústavu. Jako funkcionář Ligy proti tuberkulóze se stal zakladatelem preventivního zdravotnictví na Slovensku, v letech 19251944 byl redaktorem časopisu Boj o zdravie. V roku 1946 získal titul docenta sociální patologie, v roce 1951 byl protiprávně odsouzen a vězněn, propuštěn byl až po dvou letech na základě amnestie. Přestěhoval se do Piešťan, kde od roku 1954 žil jako důchodce. V roku 1967 mu byl udělen titul národní umělec.

Tvorba

Už v dětství a také v době svých studií vyrůstal v kulturním prostředí, kde se často setkával s ochotnickým divadlem a sborovým zpěvem, což ovlivnilo i jeho vztah k literatuře a později i jeho vlastní tvorbu. Psal hlavně divadelní hry: komedie, tragédie a romantické historické hry. Jeho rozsáhlé memoárové knihy tvoří žánrově ucelené autobiografické vyprávění o životě a společenských událostech. Jeho díla jsou často uváděna i na divadelních scénách v Praze nebo v zahraničí, ale také se staly námětem pro rozhlasové pořady a televizní filmy.

Dílo

Komedie

  • 1925Žarty (knižne vyšlo v roku 1926)
  • 1925Daňové pokonávanie (knižne vyšlo v roku 1926)
  • 1926Náš pán minister
  • 1929Čaj u pána senátora
  • 1931Jožko Púčik a jeho kariéra
  • 1933Cigánča
  • 1941Keď jubilant plače
  • 1943Mravci a svrčkovia
  • 1944Komédia

Tragédie

  • 1928Bačova žena

Historické a romantické hry

  • 1931Kráľ Svätopluk
  • 1938Veľkomožní páni
  • 1941Marína Havranová (knižně vyšlo v roce 1942)
  • 1946Básnik a smrť (autor ji časem přepracoval a vydal v roce 1974 pod názvem Zahučali hory)
  • 1948Ján Pankrác
  • 1958Pre sto toliarov

Ostatní dramatická díla

  • 1928Belasý encián (knižně vyšlo v roce 1931)
  • 1930Posledná symfónia
  • 1935Bankinghouse Khuvich and Comp.

Memoárová a autobiografická díla

  • 1947Bolo, ako bolo
  • 1968Náš strýko Aurel
  • 1969Smutné časy, smutný dom
  • 1972Z každého rožka troška
  • 1977V šľapajach Hippokrata

Malé knižní publikace

  • 1933Z našej minulosti
  • 1947Štvrťstoročné Železnô
  • 1965Bolo ako bolo

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Stodola na slovenské Wikipedii.


Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech