Jan Leopold Hay

Jeho biskupská Milost Jan Leopold Hay
14. královéhradecký biskup
Johann Leopold Hay, Lithographie od Faustina Herra, 1839
Církev	římskokatolická
Jmenování	29. června 1780
Uveden do úřadu	biskupa královéhradeckého
Předchůdce	Josef Adam Arco
Nástupce	Maria Tadeáš Trauttmansdorff
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	23. září 1748
Biskupské svěcení	11. března 1781 ve Vídni světitel arcibiskup Cristoforo Antonio Migazzi
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Sekretář a ceremoniář olomouckého biskupa (1758–1770) Děkan kapituly v Kroměříži (1770–1775) Probošt mikulovské kolegiální kapituly (1775-1780) 17. biskupem královéhradeckým (1780-1794)
Zúčastnil se	významné události 1 významné události 2
Osobní údaje
Datum narození	22. dubna 1735
Místo narození	Fulnek, Moravské markrabství, Česká koruna
Datum úmrtí	1. června 1794 (ve věku 59 let)
Místo úmrtí	Chrast, České království, Habsburská monarchie
Vyznání	římskokatolické
Povolání	Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Leopold rytíř z Haye (něm. Johann Leopold Ritter von Hay, pokřtěn Johann Georg Siegfried); 22. duben 1735 Fulnek^[1] – 1. červen 1794 Chrast) byl královéhradecký biskup, svobodný zednář a představitel katolického osvícenství v českých zemích.

Život

Počátky kariéry

Po studiích filosofie a teologie v Olomouci byl 23. září 1758 vysvěcen na kněze. Pak působil jako sekretář a ceremonář olomouckého biskupa Leopolda Egkha i jeho nástupce Maxmiliána Hamiltona. Díky jeho přízni se stal roku 1770 děkanem kapituly v Kroměříži. Byl i vtipným společníkem malého Mozarta během jeho nemoci v Olomouci, kdy s ním hrával karty.

Prostřednictvím svých rodinných konexí (jeho švagrem byl Josef Sonnenfels) se roku 1775 stal i proboštem kapituly v Mikulově a byl povýšen do šlechtického stavu. V Mikulově se dostal do kontaktu s osvícenským reformním katolicismem, a proto byl roku 1777 císařovnou Marií Terezií jmenován do vyšší dvorské komise, která se měla zabývat uklidněním valašského povstání (1777–1781). Hay na Valašsku působil během povstání několikrát, zřizoval katolické fary a kaplanky, rozdával katolické knihy, a snažil se (nepříliš úspěšně) uklidnit lidové povstání, jehož příčinami byl tajný protestantismus obyvatelstva a jeho sociální útlak.

Biskupem královéhradeckým (1780–1794)

Císařovna jej proto jmenovala 29. července 1780 biskupem královéhradeckým, což bylo 11. prosince 1780 schváleno papežem Piem VI. Biskupské svěcení přijal 11. března 1781 ve Vídni od tamního arcibiskupa Migazziho.^[2] Jako biskup podporoval rozšíření tolerančního patentu, Josef II. jej jmenoval roku 1782 komisařem pro rozšíření patentu ve východních Čechách. Hay vydal na podporu náboženské tolerance svůj slavný Okružní list z 20. listopadu 1781.

Královéhradecká diecéze získala roku 1783 při změně hranic diecézí 141 far z arcidiecéze pražské. Roku 1786 vysvětil Hay na kněze Josefa Dobrovského, s nímž byl v přátelských vztazích.

V roce 1787 postavil Hay kněžský diecézní dům, o rok později se zasloužil o založení minoritského kláštera v Hradci Králové.

Odkazy

Reference

Literatura

• Řezníček Vácslav, Jan Leopold Hay. Vypsání jeho života a působení, Praha, A. Neubert 1915.
• Mičo Milan, Příspěvek k dějinám tolerance a náboženské svobody. Jan Leopold von Hay, biskup královéhradecký (1735-1794), Studia theologica 7, č. 2 [20], 2005, 33-45.
• Pleskot Jaroslav, Osvícený biskup Jan Leopold Hay – Církevní a náboženský reformátor? (Příspěvek k dějinám osvícenství v Mezinárodním roce tolerance), Sborník prací FF Ostravské univerzity. Historie 3 (1995) 135-141.
• Skalický Karel, Jan Leopold Hay: Důraz na toleranci a znamení odporu Archivováno 13. 4. 2008 na Wayback Machine., Listy 2004, č. 6.
• Korespondence Jana Leopolda Haye, Josefa Františka Hurdálka a Augustina Zippa s Josefem Dobrovským, vybral a sest. Pavel Křivský. [Praha : Památník národního písemnictví, 1970].
• Müller W., Johann Leopold von Hay: Ein Biographischer Beitrag zur Geschichte der Josephinischen Politik, Wien 1892.
• Kurt. A. Huber, heslo „Johann Leopold von Hay“ In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803. ISBN 3-428-06763-0, s. 177–178.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Leopold Hay na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Leopold Hay
• Podíl zednářů na reformaci katolické církve, Grano Salis, 2005

Seznam královéhradeckých biskupů
Královéhradečtí diecézní biskupové	1. 1659–1668 Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • 2. 1668–1675 Jan Bedřich z Valdštejna • 3. 1676–1698 Jan František Kryštof z Talmberka • 4. 1698–1701 Bohumír Kapoun ze Svojkova • 5. 1701–1710 Tobiáš Jan Becker • 6. 1710–1721 Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 7. 1721–1731 Václav František Karel Košín • 8. 1731–1733 Mořic Adolf Karel Saský • 9. 1733–1753 Jan Josef Vratislav z Mitrovic • 10. 1753–1763 Antonín Petr Příchovský z Příchovic • 11. 1763–1774 Heřman Hannibal Blümegen • 12. 1775–1776 Jan Ondřej Kayser z Kaysernu • 13. 1776–1780 Josef Adam Arco • 14. 1780–1794 Jan Leopold z Haye • 15. 1794–1811 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 16. 1818–1830 Alois Josef Krakovský z Kolovrat • 17. 1831–1875 Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu • 18. 1875–1892 Josef Jan Evangelista Hais • 19. 1892–1902 Edvard Jan Brynych • 20. 1903–1921 Josef Doubrava • 21. 1921–1931 Karel Kašpar • 22. 1931–1956 Mořic Pícha • 1956–1969 admin. Václav Javůrek • 1969–1989 admin. Karel Jonáš • 23. 1989–1998 Karel Otčenášek1 • 24. 1998–2010 Dominik Duka • 25. od r. 2011 Jan Vokál
Královéhradečtí světící biskupové	1. 1769–1775 Matyáš František Chorinský z Ledské • 2. 1920–1921 Karel Kašpar • 3. 1992–2023 Josef Kajnek
Pozn. kurz. = pomocný biskup nebo administrátor; 1Karel Otčenášek byl od r. 1998 do své smrti v r. 2011 osobní arcibiskup