Jurik Vardanjan

Jurik Vardanjan
Narození	13. června 1956 Gjumri
Úmrtí	1. listopadu 2018 (ve věku 62 let) Spojené státy americké
Příčina úmrtí	plicní embolie
Místo pohřbení	Pantheon Komitas
Povolání	vzpěrač
Ocenění	Leninův řád Řád rudého praporu práce medaile Mesropa Maštoce zasloužilý mistr sportu SSSR
Politická strana	Republikánská strana Arménie
Děti	Norayr Vardanyan
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Vzpírání na LOH
zlato	LOH 1980	lehkotěžká váha
Mistrovství světa ve vzpírání
zlato	MS 1977	střední váha
zlato	MS 1978	lehkotěžká váha
zlato	MS 1979	lehkotěžká váha
zlato	MS 1980	lehkotěžká váha
zlato	MS 1981	lehkotěžká váha
zlato	MS 1983	lehkotěžká váha
zlato	MS 1985	lehkotěžká váha

Jurik Vardanjan (arménsky: Յուրի Վարդանյան; 13. června 1956 Gjumri – 1. listopadu 2018) byl arménský vzpěrač reprezentující Sovětský svaz. Během své kariéry vytvořil 43 světových rekordů.^[1] Na olympijských hrách v Moskvě roku 1980 získal zlatou medaili v kategorii do 82,5 kilogramu (lehkotěžká váha).^[2] Stal se prvním vzpěračem z Arménie, který vyhrál zlatou medaili ve vzpírání. Zvítězil světovým rekordem, když jako první na světě zdvihl ve své váhové kategorii nad hlavou v součtu trhu a nadhozu 400 kilogramů. Ani vítězové dvou vyšších váhových kategorií nezvedli na těchto hrách více. Má na svém kontě též sedm titulů mistra světa (1977–1981, 1983, 1985) a pět titulů mistra Evropy (1977, 1978, 1980, 1981, 1983). Více světových titulů má jen Vasilij Alexejev. Kvůli sovětskému bojkotu olympiády v Los Angeles roku 1984 mu unikla téměř jistá zlatá olympijská medaile. Na „náhradních“ hrách družby sportovců bojkotujícího východního bloku vyhrál s výkonem 405 kilogramů. Tento nový světový rekord dosud nikdo nepřekonal (změnily se ovšem také váhové definice kategorií, rekord v dnešní lehkotěžké váze – do 85 kg – je 394 kg). Vítězi losangeleských her v lehkotěžké váze, Rumunovi Petre Becheruovi, stačilo na zlato 355 kg, tedy o půl metráku méně než zvedl Vardanjan na hrách družby (Rumunsko se k bojkotu americké olympiády nepřipojilo, ačkoli bylo rovněž komunistickou zemí).

Kariéru Vardanjan ukončil roku 1985, podle svých pozdějších slov pod tlakem sovětské vlády poté, co se odmítl politicky angažovat; sám chtěl ještě na olympiádu v Soulu roku 1988 a s oblibou říkal, že mu sovětští funkcionáři ukradli tři zlaté olympijské medaile. Byl sovětskými orgány nicméně mnohokrát oceněn, v roce 1977 byl jmenován Zasloužilým mistrem sportu Sovětského svazu a roku 1985 mu byl udělen Leninův řád. V roce 1992 se přestěhoval do Spojených států, údajně po sporech s tehdejším arménským prezidentem Levonem Ter-Petrosjanem. V roce 1994 byl uveden do síně slávy Mezinárodní vzpěračské federace. V roce 2009 se vrátil i s rodinou do Arménie a začal silně podporovat prezidenta Serže Sarkisjana, jehož se stal poradcem. V květnu 2013 byl jmenován arménským ministrem sportu a mládeže. V červnu byl jmenován arménským velvyslancem v Gruzii. Tento krok byl kritizován některými diplomaty a politiky. Například bývalý arménský ministr zahraničí Alexander Arzumanjan řekl, že hluboce respektuje Vardanjanovy úspěchy ve sportu, ale pochybuje o jeho znalostech arménsko-gruzínských vztahů. Vláda kritiku odmítala s tím, že vztahy s Gruzií jsou dlouhodobě dobré a post tamního velvyslance profesionálního diplomata nevyžaduje. Ve funkci působil do roku 2017, poté se vrátil do Spojených států, kde i zemřel.^[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yurik Vardanyan na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurik Vardanjan na Wikimedia Commons