Kari Jalonen

Kari Jalonen
Kari Jalonen (10. září 2012)
Osobní informace
Datum narození	6. ledna 1960 (64 let)
Místo narození	Oulu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kari Jalonen (* 6. ledna 1960 Oulu) je finský hokejový trenér a bývalý lední hokejista,^[1] který hrál na pozici středního útočníka.^[2] Mezi trenéry byl v roce 2022 řazen k nejlepším v Evropě.^[2] V letech 2022–2023 byl hlavním trenérem české hokejové reprezentace.

Život

Hráčská kariéra

S ledním hokejem začínal ve svém rodném městě, v tamním klubu Kärpät.^[3] V jeho barvách roku 1978 prvně zasáhl i do finské nejvyšší soutěže.^[3] Roku 1980 se coby junior účastnil mistrovství světa hráčů do 20 let, na kterém získal stříbrnou medaili.^[1] V Kärpätu vydržel až do roku 1982 a během této doby se stal roku 1981 mistrem své země. Během roku 1982 se přesunul do severoamerické National Hockey League (NHL), do celku Calgary Flames. Nastupoval však i za tým Colorado Flames hrající nižší Canadian Hockey League (CHL). Roku 1984 se v rámci NHL přesunul do Edmontonu a následně zpět do finského Kärpät Oulu.^[1] Výraznějšího úspěchu ale celkově během působení v NHL nezaznamenal.^[2]

Ročník 1984/1985 strávil v celku IFK Helsinky, odkud se na další dvě sezóny, tedy do roku 1987, vrátil do Kärpätu. Následující ročník (1987/1988) strávil na svém druhém zahraničním angažmá, a sice ve švédském klubu Skellefteå AIK. Poté se vrátil zpět do vlasti, do celku TPS Turku, se kterým získal v roce 1989 mistrovský titul, jenž během následujících dvou let (1990 a 1991) obhájil. Za Turku nastupoval do roku 1992, kdy změnil působiště za Junkkarit HT z města Kalajoki. Po roce se vrátil zpět do TPS, s níž znovu vyhrál finskou ligu (1993), a poté přestoupil na rok do Kärpät Oulu. Následující rok (1994) nastupoval za celek Lukko Rauma. Během roku posléze odešel na své třetí zahraniční angažmá, a sice do francouzského týmu Rouen Hockey Élite 76, s nímž se roku 1995 stal vítězem francouzské ligy. V roce 1996 zde svoji aktivní kariéru uzavřel.^[1]

Patřil rovněž do finského reprezentačního výběru, se kterým se zúčastnil šesti mistrovství světa a zahrál si i na Kanadském poháru v roce 1981.^[1]

Trenérská kariéra

Trénovat začal v roce 1998 na pozici asistenta trenéra v klubu TPS Turku. Roku 2001 přešel na post hlavního trenéra a vydržel zde až do roku 2003. Během té doby se třikrát za sebou (v letech 1999, 2000 a 2001) stal klub z Turku mistrem finské ligy. Souběžně s tím, v letech 2000 a 2001, zastával Jalonen pozici asistenta trenéra u finské reprezentace do 20 let, která vybojovala juniorském mistrovství světa 2001 stříbrné medaile,^[1] když ve finále podlehla výběru České republiky v poměru 1:2.^[4] Mezi roky 2004 a 2008 působil na postu hlavního kouče celku Kärpät Oulu, který v letech 2005, 2007 a 2008 dovedl k zisku mistrovského ligového titulu. Za roky 2005 a 2007 navíc získal ocenění pro nejlepšího trenéra finské ligy. Poté v letech 2008 až 2011 trénoval IFK Helsinky, s nimiž v poslední sezóně vyhrál finskou ligu. Následně odešel do zahraničí a trénoval postupně Torpedo Nižnij Novgorod (2011 až 2013) a Lva Praha (2013/2014), kteří oba hráli Kontinentální hokejovou ligu (KHL).^[1] Pražský celek se mu povedlo dovést do finále soutěže,^[2] kde ale podlehl Magnitogorsku v poměru 3:4 na zápasy.^[5] Poté se na tři roky (2014 až 2016) stal hlavním trenérem finské mužské reprezentace,^[1] se kterou roku 2016 získal stříbro na mistrovství světa.^[6] Následně trénoval švýcarský klub SC Bern, kde vydržel do roku 2020. Během této doby tým dovedl ke dvěma titulům mistra švýcarské ligy (v letech 2017 a 2019).^[1] Od sezóny 2022/2023 se měl stát trenérem finského výběru do dvaceti let, avšak nakonec upřednostnil nabídku vést mužský výběr České republiky,^[7] do jehož čela byl schválen 10. března 2022. Po podepsání smlouvy má českou reprezentaci vést do konce května 2024.^[8]

První nominaci českého národního týmu zveřejnil 25. března 2022.^[9] O tři dny později (28. března) vedl vybrané hráče na premiérovém tréninku v přípravě na mistrovství světa 2022.^[10] Zápasový debut absolvoval Jalonen 6. dubna při utkání s Rakouskem (5:1), které se hrálo ve Znojmě v rámci Euro Hockey Challenge.^[11] První porážku utrpěl ve čtvrtém zápase, kdy jím vedený výběr v Chomutově nestačil na celek Německa (0:2).^[12] Poté dovedl českou reprezentaci postupně k vítězství na Českých hokejových hrách i následných Švédských hokejových hrách, čímž prvně reprezentace uspěla na dvou po sobě jdoucích turnajích Euro Hockey Tour.^[13] Na mistrovství světa 2022 získal Jalonenem vedený tým třetí místo, což znamenalo první medaili po deseti letech.^[14]

Na následujícím mistrovství světa v roce 2023 skončil Jalonenem vedený výběr po čtvrtfinálové porážce se Spojenými státy americkými v poměru 0:3 na osmém místě, což představovalo do té doby nejhorší umístění v historii samostatné české reprezentace.^[15] Ihned po konci českého mužstva na turnaji se začaly objevovat hlasy, že by měl finský trenér u mužstva skončit. Mezi ně patřil například podnikatel a majitel klubu Dynamo Pardubice Petr Dědek.^[16] Oponoval mu naopak třeba český hokejista David Pastrňák, jenž kouče podpořil.^[17] Na zasedání Výkonného výboru Českého svazu ledního hokeje (VV ČSLH) přednesl Jalonen analýzu neúspěchu na proběhlém šampionátu, kterou reprezentační trenéři vytváří po každém mistrovství.^{[p 1][19]} Výbor si trenérův pohled vyslechl, nicméně konstatoval, že na své další zasedání požaduje od Jalonena, jeho asistenta Libora Zábranského a generálního manažera mužstva Martina Havláta dopracování předloženého dokumentu o plán pro nadcházející mistrovství světa 2024, které pořádá Česká republika v Praze a Ostravě.^[18] Na zasedání výkonného výboru 19. června 2023 jeho členové vzali doplnění materiálu na vědomí, nicméně označili ho za „neuspokojivý“.^[20] Trenéra Jalonena ve funkci sice ponechali,^[21] ale definovali postupné kroky ke stanovení finální sestavy reprezentačních trenérů.^[20] Na zasedání 29. června 2023 členové výboru poměrem hlasů 9:2 Jalonena z postu trenéra reprezentačního mužstva odvolali a na jeho pozici angažovali Radima Rulíka, který na poslední mistrovství světa juniorů vybojoval s českým týmem stříbrnou medaili.^[22] Tou dobou se již ve finských médiích spekulovalo, že by po ohlášeném konci trenéra tamní reprezentace Jukky Jalonena po šampionátu v roce 2024 mohl finskou reprezentaci převzít Kari Jalonen.^[23]

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kari Jalonen na Wikimedia Commons
• Kari Jalonen – statistiky na Eliteprospects.com (anglicky)

MS 2016 – Finsko
Brankáři	Niklas Bäckström • Mikko Koskinen • Juuse Saros
Obránci	Ville Pokka • Tommi Kivisto • Lasse Kukkonen "A" • Topi Jaakola • Esa Lindell • Anssi Salmela • Juuso Hietanen • Atte Ohtamaa
Útočníci	Sebastian Aho • Aleksander Barkov • Mikael Granlund • Jussi Jokinen "A" • Mikko Koivu • Leo Komarov • Jarno Koskiranta • Patrik Laine • Jani Lajunen • Antti Pihlström • Teemu Pulkkinen • Mika Pyörälä • Mikko Rantanen • Tomi Sallinen
Trenéři	Kari Jalonen • Ville Peltonen • Jukka Rautakorpi

MS 2021 – Finsko
Brankáři	Harri Säteri • Janne Juvonen • Jussi Olkinuora
Obránci	Ville Pokka • Olli Määttä • Tony Sund • Oliwer Kaski • Kim Nousiainen • Petteri Lindbohm • Miika Koivisto • Mikael Seppälä • Atte Ohtamaa • Axel Rindell
Útočníci	Marko Anttila • Anton Lundell • Niko Ojamäki • Jere Innala • Mikael Ruohomaa • Arttu Ruotsalainen • Hannes Björninen • Petri Kontiola • Teemu Turunen • Peter Tiivola • Valtteri Puustinen • Jere Sallinen • Saku Mäenalanen • Iiro Pakarinen
Trenéři	Jukka Jalonen • Kari Jalonen • Mikko Manner • Ari-Pekka Selin

MS 2022 – Česko
Brankáři	Karel Vejmelka • Marek Langhamer • Lukáš Dostál
Obránci	David Jiříček • Michal Kempný • David Sklenička • Filip Hronek • Jan Ščotka • Michal Jordán • Radim Šimek • Tomáš Kundrátek
Útočníci	Jiří Černoch • Jakub Vrána • Roman Červenka – • Jakub Flek • David Krejčí • Hynek Zohorna • Matěj Stránský • Tomáš Hertl • Michael Špaček • David Kämpf • Jiří Smejkal • David Pastrňák • Matěj Blümel • Dominik Simon
Trenéři	Kari Jalonen • Martin Erat • Libor Zábranský • Zdeněk Orct