Limita

Tento článek je o limitě funkce nebo zobrazení. O limitě a kolimitě v teorii kategorií pojednává článek Limita (teorie kategorií).

Limita je matematická konstrukce vyjadřující, že se hodnoty zadané funkce nebo posloupnosti blíží libovolně blízko k nějakému bodu. Právě tento bod je pak označován jako limita. Tato skutečnost se u funkcí zapisuje lim x a f ( x ) = A {\displaystyle \lim _{x\rightarrow a}f(x)=A} a u posloupností lim n a n = A {\displaystyle \lim _{n\to \infty }a_{n}=A} .

Dle toho, zda se uvažuje o funkci nebo o posloupnosti, hovoříme o limitě funkce nebo limitě posloupnosti. Pojem limity lze definovat na reálných číslech, obecnější definice má smysl na libovolném metrickém prostoru a ještě obecnější definice na libovolném topologickém prostoru. Tam, kde má smysl více definic, jsou tyto definice ekvivalentní (například reálná čísla jsou metrickým i topologickým prostorem).

Limita funkce

Podrobnější informace naleznete v článku Limita funkce.

Číslo A R {\displaystyle A\in \mathbb {R} } je limitou funkce f : R R {\displaystyle f:\mathbb {R} \rightarrow \mathbb {R} } v bodě a R {\displaystyle a\in \mathbb {R} } , jestliže pro libovolné ε > 0 {\displaystyle \varepsilon >0} existuje δ > 0 {\displaystyle \delta >0} takové, že pro každé x D f {\displaystyle x\in D_{f}} takové, že 0 < | x a | < δ {\displaystyle 0<\left|x-a\right|<\delta } ( x {\displaystyle x} leží v prstencovém okolí bodu a {\displaystyle a} ) platí | f ( x ) A | < ε {\displaystyle \left|f(x)-A\right|<\varepsilon } .

Limita posloupnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Limita posloupnosti.

Číslo A R {\displaystyle A\in \mathbb {R} } je limitou posloupnosti { a n } n = 1 {\displaystyle \{a_{n}\}_{n=1}^{\infty }} , jestliže pro libovolné ε > 0 {\displaystyle \varepsilon >0} existuje n 0 N {\displaystyle n_{0}\in \mathbb {N} } takové, že pro každé n n 0 {\displaystyle n\geq n_{0}} platí | a n A | < ε {\displaystyle |a_{n}-A|<\varepsilon } .

Limita v metrickém prostoru

Prvek x {\displaystyle x} metrického prostoru X {\displaystyle X} s metrikou ρ {\displaystyle \rho } je limitou posloupnosti jeho prvků { x n } n = 1 {\displaystyle \{x_{n}\}_{n=1}^{\infty }} , právě když platí lim n ρ ( x n , x ) = 0 {\displaystyle \lim _{n\rightarrow \infty }\rho (x_{n},x)=0} .

Limita v topologickém prostoru

Limita zobrazení f : A B {\displaystyle f:A\to B} mezi topologickými prostory A {\displaystyle A} a B {\displaystyle B} je v bodě a A {\displaystyle a\in A} definována jako b B {\displaystyle b\in B} takové, že pro každé okolí O ( b ) {\displaystyle O(b)} bodu b {\displaystyle b} existuje okolí O ( a ) {\displaystyle O(a)} bodu a {\displaystyle a} takové, že x O ( a ) {\displaystyle x\in O(a)} implikuje f ( x ) O ( b ) {\displaystyle f(x)\in O(b)} .

Dalším zobecněním limity posloupnosti, funkce i zobrazení jsou limity topologických sítí[1]. Limita zobrazení nebo topologické sítě může být v obecném topologickém prostoru víceznačná. Platí však, že v Hausdorffově prostoru je tato limita jednoznačná, tj. každé zobrazení či topologická síť má nejvýše jednu limitu.

Nevlastní limita v nevlastním bodě

Pokud pro libovolné číslo ε > 0 {\displaystyle \varepsilon >0} lze nalézt prvek posloupnosti, počínaje kterým jsou všechny hodnoty posloupnosti větší než ε {\displaystyle \varepsilon } , říkáme, že posloupnost roste nade všechny meze neboli že má nevlastní limitu + {\displaystyle +\infty } . Obdobně se definuje nevlastní limita {\displaystyle -\infty } .

Pokud pro libovolné číslo ε > 0 {\displaystyle \varepsilon >0} lze nalézt okolí bodu a {\displaystyle a} , ve kterém má funkce hodnotu větší než ε {\displaystyle \varepsilon } , říkáme, že v okolí bodu a {\displaystyle a} funkce roste nade všechny meze neboli že má nevlastní limitu + {\displaystyle +\infty } . Obdobně se definuje nevlastní limita {\displaystyle -\infty } .

Limitou tedy může být nejen reálné číslo, ale i + {\displaystyle +\infty } nebo {\displaystyle -\infty } (rozšířené reálné číslo).

Pokud se hodnoty limity neliší od čísla A {\displaystyle A} o více než libovolné číslo ε > 0 {\displaystyle \varepsilon >0} , má funkce v nevlastním bodě + {\displaystyle +\infty } vlastní limitu A {\displaystyle A} . Pokud jsou hodnoty limity větší než libovolné číslo ε > 0 {\displaystyle \varepsilon >0} , má funkce v nevlastním bodě + {\displaystyle +\infty } nevlastní limitu + {\displaystyle +\infty } . Obdobným způsobem lze definovat limitu v nevlastním bodě {\displaystyle -\infty } .

V každém z nevlastních bodů + {\displaystyle +\infty } nebo {\displaystyle -\infty } může mít funkce vlastní limitu, nevlastní limitu nebo limita nemusí existovat. Příkladem funkce, která nemá limitu v žádném z bodů + {\displaystyle +\infty } nebo {\displaystyle -\infty } , je funkce sinus.

Příklady

  • Graf funkce '"`UNIQ--postMath-0000003B-QINU`"'. Je vidět, že tato funkce má limitu 1 v bodě nula.
    Graf funkce f ( x ) = sin ( x ) x {\displaystyle \scriptstyle f(x)={\frac {\sin(x)}{x}}} . Je vidět, že tato funkce má limitu 1 v bodě nula.
  • Graf funkce '"`UNIQ--postMath-0000003C-QINU`"'. Je vidět, že tato funkce nemá limitu v bodě nula a má vlastní limity 0 v '"`UNIQ--postMath-0000003D-QINU`"'.
    Graf funkce f ( x ) = 1 x {\displaystyle \scriptstyle f(x)={\frac {1}{x}}} . Je vidět, že tato funkce nemá limitu v bodě nula a má vlastní limity 0 v ± {\displaystyle \scriptstyle \pm \infty } .
  • Graf funkce '"`UNIQ--postMath-0000003E-QINU`"'. Je vidět, že tato funkce má nevlastní limitu '"`UNIQ--postMath-0000003F-QINU`"' v bodě nula a má vlastní limity 0 v '"`UNIQ--postMath-00000040-QINU`"'.
    Graf funkce f ( x ) = 1 x 2 {\displaystyle \scriptstyle f(x)={\frac {1}{x^{2}}}} . Je vidět, že tato funkce má nevlastní limitu + {\displaystyle \scriptstyle +\infty \,\!} v bodě nula a má vlastní limity 0 v ± {\displaystyle \scriptstyle \pm \infty } .
  • Funkce sin x x {\displaystyle {\sin x} \over x\,\!} není v nule definovaná, ale má v ní limitu 1[pozn. 1] (vlastní limita ve vlastním bodě) a v + {\displaystyle +\infty \,\!} má limitu 0 (vlastní limita v nevlastním bodě).
  • Funkce sin 1 x {\displaystyle {\sin {1 \over x}}\,\!} ani sin 1 x x {\displaystyle {\sin {1 \over x}} \over x\,\!} v nule limitu nemají. Totéž platí i o funkcích 1 x {\displaystyle {1 \over x}\,\!} či 1 x 3 {\displaystyle {1 \over x^{3}}\,\!} , ovšem ty mají alespoň jednostranné limity: jejich pravostranná limita je + {\displaystyle +\infty \,\!} a levostranná {\displaystyle -\infty \,\!} .
  • Funkce 1 x 2 {\displaystyle {1 \over x^{2}}\,\!} a 1 x 4 {\displaystyle {1 \over x^{4}}\,\!} mají v nule limitu + {\displaystyle +\infty \,\!} (nevlastní limita ve vlastním bodě).
  • Funkce sin x {\displaystyle {\sin x}\,\!} má v nule limitu 0 a v + {\displaystyle +\infty \,\!} limitu nemá. Obě tato tvrzení platí i o funkci x sin x {\displaystyle {x\cdot \sin x}\,\!} .
  • Funkce e x {\displaystyle e^{x}\,\!} má v {\displaystyle -\infty \,\!} limitu 0 (vlastní limita v nevlastním bodě) a v + {\displaystyle +\infty \,\!} limitu + {\displaystyle +\infty \,\!} .

Poznámky

  1. To lze intuitivně zdůvodnit tak, že funkce sin x má v okolí nuly „velmi podobný“ průběh, jako funkce f(x) = x; proto se jejich poměr blíží k jedné. (L'Hospitalovo pravidlo)

Reference

  1. Michael C. Gemignani, Elementary topology, Courier Dover Publications, 1990 (strana 122, def. 3)

Související články

  • Limita funkce
  • Limita posloupnosti
  • Okolí (matematika)

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu limita na Wikimedia Commons
  • Encyklopedické heslo Limita v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Autoritní data Editovat na Wikidatech