Loutna česká

Loutna česká, titulní strana prvního vydání (1653)

Loutna česká je cyklus třinácti písní s instrumentálním doprovodem. Toto dílo vydal Adam Michna z Otradovic v Praze roku 1653 pod názvem Loutna česká v svátek, v pátek, v kostele, při stole jak se líbí v každou chvíli, radostně, žalostně, spasitelně znící, složená a vydaná od Adama Michny z Otradovic Jindřicho Hradeckého L.P.1653.[1]

Charakteristika

V tomto legendárním díle českého hudebního baroka Michna uvažuje literárními prostředky mystického erotismu nad církví jako Kristovou nevěstou.[2] Součástí cyklu je i známá svatební píseň Nebeští kavalérové[p 1]. Původní Michnovo vydání bylo nějakou dobu považováno za ztracené, a první novodobé práce o tomto díle vycházely z nejstaršího dochovaného opisu z roku 1666. Loutna česká je druhá z tří vydaných sbírek Adam Michny z Otradovic. Tato sbírka se od ostatních dvou velice liší. Zatímco Česká mariánská muzika i Svatoroční muzika mají formu tradičních kancionálů, tedy sbírek zbožných písní určených ke společnému zpěvu věřících při bohoslužbách v jednotlivých obdobích církevního roku a u příležitosti významných životních událostí (křest, sňatek, příprava na dobrou křesťanskou smrt), Loutna česká je vnitřně soudržná kontemplativně-lyrická kompozice, jejíž jednotlivé básně prostřednictvím biblických námětů a typických motivů barokní katolické zbožnosti zkoumají různé aspekty mystického sjednocení světa s Bohem, a to v rovině individuální (lidská duše připravená odpovědět Boží nabídce spasení) i globální (všeobecná křesťanská církev jakožto vyvolená Kristova nevěsta přistupuje ke sňatku, jenž jediný může zachránit svět před věčnou zkázou). Odlišný je i rozsah skladeb, Loutna česká sestává jen ze třinácti tematicky propojených písní, v České mariánské muzice a Svatoroční muzice se počet skladeb pohybuje v řádu desítek.

Obsah

  1. Předmluva
  2. Povolání Duchovné Nevěsty. Dialogus.
  3. Matky Boží slavná Nadaní.
  4. Svadební Prstýnek.
  5. Panenská Láska.
  6. Žehnání s Světem.
  7. Duchovní Svádební Lázeň. Díl První/Díl Druhý.
  8. Duší Věno. (+Díl Druhý)
  9. Anjelské Přátelství.
  10. Svádební Věneček.
  11. Den Svádební.
  12. Domácí Vojna mezi Duši a Tělem.
  13. Smutek bláznivých Panen.

Novodobá provedení Loutny české

  • Roku 1996 nastudoval a natočil Loutnu českou soubor Rittornello, umělecký vedoucí Michael Pospíšil.
  • Roku 2002 natočil Jaroslav Krček Loutnu českou s Prague Chamber Chorus a Musica Bohemica.
  • Roku 2016 nastudoval a natočil soubor Ensemble Inégal Loutnu českou s nově objevenými party prvních houslí, které nalezl muzikolog Petr Daněk[3]
  • Roku 2016 byla Loutna česká nastudována, s ritornelly prvních houslí, souborem Fragium16 s uměleckým vedoucím Jiří Bartošem Sturzem.

Vydání loutny české

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Známá například z televizního seriálu F. L. Věk.

Reference

  1. ↑ Loutna česká [online]. alarmo.nostalghia.cz [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Loutna česká Adam Michna z Otradovic Jindřichohradecký [online]. fragium16.cz [cit. 2022-03-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ MICHNA Z OTRADOVIC, Adam Václav. Loutna česká. Příprava vydání Petr Daněk, Adam Viktora, Tereza Daňková. Praha: Bärenreiter, 2018. 48 + 23 (patritura) + 26 (particello) s. ISBN 979-0-2601-0800-4. 

Související články

Externí odkazy

  • Dílo Loutna česká ve Wikizdrojích
  • Novodobý nález partu prvních houslí - Petr Daněk
  • Přepis Loutny české na http://alarmo.nostalghia.cz (česky)
  • Nahrávka Loutny české v provedení souboru historické hudby Ensemble Inégal na YOUTUBE
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.