Mügeln

Mügeln
Pozdněgotický kostel sv. Jana
Pozdněgotický kostel sv. Jana
Mügeln – znak
znak
Poloha
Souřadnice51°14′ s. š., 13°3′ v. d.
Nadmořská výška157 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresSeverní Sasko
Administrativní dělení30 místních částí
Mügeln na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha55,1 km²
Počet obyvatel5 792 (2022)[1]
Hustota zalidnění105,2 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaJohannes Ecke (nezávislý)
Oficiální webwww.stadt-muegeln.de
Adresa obecního úřaduMarkt 1
04769 Mügeln
Telefonní předvolba034362
PSČ04769
Označení vozidelTDO, DZ, EB, OZ, TG, TO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mügeln (hornolužickosrbsky Mohilno, česky též zastarale Mohelná) je město v německé spolkové zemi Sasko. Leží v jihovýchodní části zemského okresu Severní Sasko a má přibližně 5 800[1] obyvatel.

Poloha

Sousedními obcemi jsou Ožice (9 km) a Doblín (15 km). V minulosti byla obec Mohelná sídlem biskupa míšeňské diecéze, v 19. století byla napojena na úzkorozchodnou trať a zdejší nádraží kdysi patřilo mezi největší svého druhu v Evropě.

Dějiny obce

Název

Místní název Mügeln je odvozen od lužickosrbského mogyla, s významem náhrobek, či mohyla. Příponou -n- (Mogyl-n-) je pak vyjádřeno sídlo u nějakého náhrobku.[2]

V průběhu staletí se měnil způsob psaní názvu, ale již od roku 1590 se ustálil současný název Mügeln: v roce 984 (1012/18) Mogelin(i) (Thietm. IV. 5.), 1003 (1012/18) Mogilina (Thietm. V. 37.), 1161 Sifridus de Mugelin, 1185 Moglin, 1198 Mugelin, 1254 Mogelin, 1319 Mugelin, 1358 Mugelyn, 1551 Mogelln, 1555 Mögeln, 1590 Mügeln

První zmínka a rozvoj obce

První písemná zmínka o obci Mohelné pochází z roku 984, kdy vévoda a pozdější první polský král Boleslav Chrabrý nechal doprovázet Jindřicha II. Bavorského po přijetí se svou družinou přes nisanskou a daleminskou župu až do Mohelné. Okolní obce byly rovněž osídleny převážně slovanským obyvatelstvem.

Když roku 1003 Boleslav táhl přes město Střela a návrší Lommatzscher Pflege, která vyplenil a vypálil, stanul rovněž před branami Mohelné. Podle pověsti se měli místní občané vyhnout vypálení města pomocí lsti, když polskému králi slíbili věrnost a chtěli se sami sejít navečer před jeho táborem. Přesto Boleslav již nemohl svůj následný plán odplaty uskutečnit z důvodu stoupající hladiny Labe a se svým vojskem byl nucen odtáhnout. 17. června 1025 Boleslav zemřel.

Zámek Ruhethal

Roku 1259 zemřel Sifridus de Mogelin, nejmocnější a nejbohatší místodržící Mohelné. Během svého úřadování vystavěl na zdejším návrší Festenberg hrad, dále kapli zvanou Uršula a roku 1241 založil ženský klášter beneditinek Marienthal in Sornzig. Roku 1261 byl postaven zámek Ruhethal. 26. března 1278 předal Albert, hrabě z Brehny v darovací listině město Mügeln pod jurisdikci míšeňského biskupa.

Kolem roku 1340 se v mohelenských kronikách objevují záznamy o Jindřichu Migelinovi (Heinrich von Mügeln), významném básníkovi, kronikáři, tvůrci bajek, milostných písní a kodifikátoru střední horní němčiny. Jako meistersinger byl činný u dvora u krále Jana Lucemburského a císaře Karla IV. (jako jeho osobní rádce pro státní záležitosti) v Praze a později v Uhrách u krále Ludvíka I. a ve ŠtýrskuRudolfa IV.

V roce 1429 byly části města zničeny husitskými výpady, při kterých české bojůvky vypálily a zpustošily i jiná města a obce v okolí. Těmto výbojům padlo za oběť mnoho místních obyvatel. Rozšířený názor, že Mohelnou husité zničili již roku 1428, má původ v celkově velmi nepřesném fiedlerovském pojetí[3], které však bylo pozdějšími výzkumy překonáno.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mügeln na německé Wikipedii.

  1. a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
  2. Residenzen-Kommission, Arbeitsstelle Kiel, Artikel von Lars Dannenberg (Dresden). resikom.adw-goettingen.gwdg.de [online]. [cit. 2017-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. Müglische Ehren- und Gedächtniß-Seule, Fiedler/Zießler, Freiberg 1652
  4. srov. Ralph Gundram, Döbeln und die Hussiten – Die Brandkatastrophe einer město im Spannungsfeld historischer Konstruktion und lokaler Legendenbildung, in: Neues Archiv für sächsische Geschichte, sv. 79, 2008, str. 10/pozn. 60 a str. 22/pozn. 113 (Zwickauer Rechtsbuch [1348] Codex statutorum Zwiccaviensium, III X1 141b, fol. 105b!)

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města a obce zemského okresu Severní Sasko
  • Arzberg
  • Bad Düben
  • Beilrode
  • Belgern-Schildau
  • Cavertitz
  • Dahlen
  • Delitzsch
  • Doberschütz
  • Dommitzsch
  • Dreiheide
  • Eilenburg
  • Elsnig
  • Jesewitz
  • Krostitz
  • Laußig
  • Liebschützberg
  • Löbnitz
  • Mockrehna
  • Mügeln
  • Naundorf
  • Oschatz
  • Rackwitz
  • Schkeuditz
  • Schönwölkau
  • Taucha
  • Torgau
  • Trossin
  • Wermsdorf
  • Wiedemar
  • Zschepplin
Znak zemského okresu
Autoritní data Editovat na Wikidatech