Mexická vlajka

Vlajka Mexika je zeleno-bílo-červená trikolóra se svislými pruhy. List vlajky má poměr stran 4:7. Uprostřed bílého pruhu je státní znak^[1] naposledy změněný roku 1968.^[2]

Znak je tvořen hnědým orlem stojícím na zeleném nopálovém kaktusu, vyrůstajícím ze světle hnědé skály v modrých jezerních vodách. Orel zobrazený z profilu a v bojovém postavení hledí heraldicky doprava. V zobáku a pravém pařátu drží zeleného hada. Pod znakem jsou do půlkruhu prohnuté ratolesti dubu a vavřínu, svázané zeleno-bílo-červenou stužkou v národních barvách. Na rubové straně vlajky je znak převrácen tak, aby orlí hlava směřovala také k žerdi.^[2]

Znak ilustruje starou aztéckou legendu, podle které měli (na příkaz boha slunce Huitzilopochtla) postavit svůj domov na ostrově u jezera, kde uvidí tuto scénu: v těchto místech u jezera Texcoco byl roku 1325 založený Tenochtitlán, dnešní hlavní město Mexiko.^[2]

Zelená barva vlajky představuje nezávislost, bílá čistotu náboženství, červená nezávislost a jednotu spojení španělské, indiánské i míšenecké krve.^[2]

• 
  Rozměry mexické vlajky
• 
  Vlajka mexického prezidenta
  Poměr stran: 4:7
• 
  Vlajka mexického prezidenta na moři
  Poměr stran: 4:7
• 
  Mexická lodní vlajka (Naval Jack)
  Poměr stran: 1:1
• 
  Alternativní varianta a De facto verze mexické vlajky se zlatým a stříbrným znakem
  Poměr stran: 4:7
• 
  Alternativní varianta a De facto verze mexické vlajky se zlatým znakem
  Poměr stran: 4:7

Historie

Území dnešního Mexika bylo v předkolumbovské éře obýváno mnoha indiánskými kulturami a existovaly zde vyspělé říše. Byly to kromě jiného Zapotékové, Toltékové, Mayové (Mayská civilizace) nebo Aztékové. Přibližně v roce 1325 založili Aztékové na území dnešního hlavního města Ciudad de México své hlavní město Tenochtitlán. Roku 1428 vznikla po vítězné válce proti městskému státu Azcapotzalco konfederace tří městských států: Tenochtitlánu, Texcoca a Tlacopánu a Aztécká říše se stala dominantní silou Střední Ameriky. Roku 1517 přišli na toto území Španělé a pod vedením Hernána Cortése toto impérium v letech 1519–1521 zcela vyvrátili. V roce 1535 na dobytém území vyhlásili Místokrálovství Nové Španělsko, které v průběhu 16.–17. století rozšířili na celé Mexiko a přilehlé oblasti. Prvními státními (z dnešního pohledu) vlajkami byly na území dnešního Mexika od roku 1785 vlajky Španělské.^[2]

Ve druhé polovině 18. století vzrůstalo v zemi hnutí za nezávislost. 16. září 1810 vyzval Miguel Hidalgo y Costilla, farář z Atotonilco El Grande, k povstání proti španělské nadvládě. Protože neměl jiný, použil prapor určený k procesí s motivem Panny Marie Guadalupské. Povstalci pod tímto praporem bojovali asi do března 1811, kdy byl Hidalgo zajat a později popraven.^[2]

6. listopadu 1813 přijal národní kongres Deklaraci o suverenitě a nezávislosti a 3. července 1815 byla přijata vlajka Mexické Ameriky, tvořená modro-bílou šachovnicí s červeným lemem o poměru stran 1:2. V bílém obdélníku uprostřed vlajky byl umístěn nový státní znak. Zobrazená vlajka postrádá oproti zdroji bílý obdélník a znak je v bílém kruhu, poměr stran není 1:2 ale 3:5. Vlajka byla užívána některými vzbouřenci, je proto nazývána Bandera de los Insurgentes (česky Vlajka vzbouřenců).^[2]

Po jednání španělského generála Agustína de Iturbide s vůdcem protišpanělského odboje Vicentem Guerrerem v Iguale dne 24. února 1921 nechal Iturbide vyrobit pro svou armádu prapory, rozdělené širokým šikmým zeleným pruhem (tedy z horního rohu do dolního cípu) rozdělující vlajku na tři části. Horní (vlající) část byla v červené barvě, dolní (žerďová) v barvě bílé. V dolním rohu byla umístěna zelená šesticípá hvězda, v horním rohu červená a v horním cípu bílá šesticípá hvězda. Uprostřed vlajky byla v zeleném pruhu královská koruna, kolem ní do kruhu černý nápis UNYON RELYGION YNDEPENDENCIA. Podle legendy se inspirací pro barvy stal voják, který mačetou rozpůlil meloun.^[2]

• 
  Španělská vlajka Mexika (1785–1821)
  Poměr stran: 2:3
• 
  Prapor Miguela Hidalgo y Costilla (1810–1811)
• 
  Vlajka Mexické Ameriky (po roce 1815), (rozdílná oproti zdroji)
  Poměr stran: 3:5
• 
  Prapor generála Agustína de Iturbide (1921)
  Poměr stran: 1:1

28. září 1821 byla vyhlášena nezávislost Místokrálovství Nové Španělsko pod názvem Mexické císařství. 2. listopadu přijala provizorní Nejvyšší junta dekret s popisem první statní vlajky o poměru stran přibližně 4:7. Tu tvořila trikolóra s třemi svislými pruhy: zeleným, bílým a červeným. Uprostřed vlajky byl v bílém pruhu hnědý, korunovaný orel. 7. ledna 1822 byla tato vlajka potvrzena dalším dekretem. Podle jiných zdrojů seděl orel na nopálovém kaktusu, vyrůstajícím ze skály v jezeře (tedy s celým štítem ze státního znaku). 18. května 1822 se Iturbide prohlásil prvním mexickým císařem (pod jménem Augustín I.) a k zemi připojil celou Střední Ameriku. Vlajka i poté zůstala nezměněna.^[2]

29. března 1823 byl císař svržen a po krátké emigraci v Evropě v roce 1824 popraven. 14. dubna 1823 byl název státu změněn na Mexiko a mexická vlajka byla mírně upravena (stále však s poměrem stran přibližně 4:7): z orlí hlavy byla odstraněna koruna, orel držel v zobáku hada, v dolní části emblému byly nově zkřížené ratolesti dubu a vavřínu převázané červenou stuhou. 4. října 1824 se z Mexika stala federativní republika, ale vlajka zůstala zachována i po několika změnách názvu státu:^[2]

• Spojené státy mexické (4.10.1824 – 1.1.1837)
• Mexická republika (1.1.1837 – 22.8.1846)
• Spojené státy mexické (22.8.1846 – 20.4.1853)
• Mexická republika (20.4.1853 – 16.9.1857)
• Spojené státy mexické (16.9.1857 – 21.4.1862)
• Mexiko (21.4.1862 – 10.4.1864)

Po občanské válce bylo obnoveno tzv. Druhé Mexické císařství s císařem Maxmiliánem Habsburským. 18. června 1864 byla zavedena nová vlajka o poměru stran 1:2. Tu tvořila znovu trikolóra s třemi svislými pruhy: zeleným, bílým a červeným. Uprostřed, v bílém pruhu, byl nový státní znak. Vlajka byla oficiálně potvrzena dekretem ze dne 1. listopadu 1865. V rozích listu se nacházeli malí, korunovaní orli s hadem v zobáku, sedící na kaktusu (vše ze státního znaku a ve žluté barvě). Orli leželi na pomyslných úhlopříčkách s korunovanou hlavou směrem ke znaku (orli v dolní části vlajky) a od znaku (orli v horní části).^[2]

15. května 1867 byl císař Maxmilián svržen a 19. června popraven. Republika se vrátila k názvu Spojené státy mexické a zároveň došlo k obnovení symbolů z let 1823–1864.^[2]

30. prosince 1880 byly mexické státní symboly nahrazeny novými, jejichž autorem byl z pověření prezidenta Porfiria Díaze malíř Tomás de la Peña. Vlajka o poměru stran 2:3, se stejnou trikolórou jako na předchozí vlajce, měla uprostřed nový, upravený státní znak. Orel měl méně roztažená křídla, ratolesti dubu a vavřínu si vyměnily pozice a převázány byly bílou stuhou.^[2]

1. ledna 1899 došlo k další drobné úpravě znaku a tím i vlajky. Znak vytvořil sochař Juan de Dios Fernández, vlajka měla poměr stran 2:3. Orel měl plnější tvary, měl světlejší (hnědou) barvu, ratolesti byly zmenšeny a ohraničovaly modré vody jezera.^[2]

• 
  Vlajka Prvního Mexického císařství (1821–1823)
  Poměr stran: ~4:7
• 
  Mexická vlajka (1823–1864, 1867–1880)
  Poměr stran: ~4:7
• 
  Vlajka Druhého Mexického císařství (1864–1867)
  Poměr stran: 1:2
• 
  Mexická vlajka (1880–1899)
  Poměr stran: 2:3 (zobrazen 4:7)
• 
  Mexická vlajka (1899–1917)
  Poměr stran: 2:3 (zobrazen 4:7)

1. října 1916 byl opět změněn státní znak a tím i vlajka. Autorem výtvarné stylizace znaku byl malíř mexického Národního muzea pro archeologii, historii a etnografii Antonio Goméz R. Orel na znaku, a tím i na vlajce byl zobrazen z profilu, se skloněnou hlavou a heraldicky hledící doprava. Pod orlem jsou umístěny do půlkruhu prohnuté dubové a vavřínové ratolesti svázané na vlajce bílou stuhou. Nopálový kaktus měl osm výhonků s červenými květy. Poprvé byla vlajka vyvěšena až 15. září 1917.^[2]

5. února 1934 byly (opět) změněny státní znak a vlajka. Výtvarný návrh navrhl Jorge Enciso. Ratolesti (dubové a vavřínové) byly uzavřeny do kruhu a svázány byly zeleno-bílo-červenou stuhou. Výhonky kaktusu jsou zredukovány na počet rovný pěti. Poměr stran byl 2:3, 1. listopadu 1965 byl oficiálně stanoven na 1:2.^[2]

Zobrazené vlajky z commons se podstatně liší od vlajek z uvedeného zdroje.^[2]

• 
  Mexická vlajka (1917–1934)
  Poměr stran: 4:7 (ve zdroji uveden 2:3)
• 
  Mexická vlajka (1934–1968)
  Poměr stran: 4:7 (ve zdroji uveden 2:3 a 1:2)

17. srpna 1968 byly naposledy změněny státní symboly, nabyl účinnosti nový zákon, který stanovil poměr stran vlakového listu na 4:7. Zákon byl doplněn dalšími zákony (8. února 1984, 9. května 1995 a 7. prosince 2005).^[2]

Den vlajky

Již od roku 1937 se každoročně slaví 24. února Den vlajky, kterým se připomínají události z roku 1821.

Vlajky mexických států

Mexiko je federativní stát, který se skládá z 31 států a 1 hlavního města (Ciudad de México).

• 
  Federální district Ciudad de México
  Poměr stran: 4:7
• 
  Aguascalientes
  Poměr stran: 4:7
• 
  Baja California
  Poměr stran: 4:7
• 
  Baja California Sur
  Poměr stran: 4:7
• 
  Campeche
  Poměr stran: 4:7
• 
  Coahuila
  Poměr stran: 4:7
• 
  Colima
  Poměr stran: 4:7
• 
  Durango
  Poměr stran: 4:7
• 
  Guanajuato
  Poměr stran: 4:7
• 
  Guerrero
  Poměr stran: 4:7
• 
  Hidalgo
  Poměr stran: 4:7
• 
  Chiapas
  Poměr stran: 4:7
• 
  Chihuahua
  Poměr stran: 4:7
• 
  Jalisco
  Poměr stran: 4:7
• 
  Stát México
  Poměr stran: 4:7
• 
  Michoacán
  Poměr stran: 4:7
• 
  Morelos
  Poměr stran: 4:7
• 
  Nayarit
  Poměr stran: 4:7
• 
  Nuevo León
  Poměr stran: 4:7
• 
  Oaxaca
  Poměr stran: 4:7
• 
  Puebla
  Poměr stran: 4:7
• 
  Querétaro
  Poměr stran: 4:7
• 
  Quintana Roo
  Poměr stran: 4:7
• 
  San Luis Potosí
  Poměr stran: 4:7
• 
  Sinaloa
  Poměr stran: 4:7
• 
  Sonora
  Poměr stran: 4:7
• 
  Tabasco
  Poměr stran: 4:7
• 
  Tamaulipas
  Poměr stran: 4:7
• 
  Tlaxcala
  Poměr stran: 4:7
• 
  Veracruz
  Poměr stran: 4:7
• 
  Yucatán
  Poměr stran: 4:7
• 
  Zacatecas
  Poměr stran: 4:7

Odkazy

Reference

Související články

• Státní znak Mexika
• Mexická hymna
• Dějiny Mexika

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mexická vlajka na Wikimedia Commons