Opava západ

Opava západ
Nádražní budova
Stát	Česko Česko
Kraj	Moravskoslezský
Město	Opava
Souřadnice	49°56′18,96″ s. š., 17°53′20,04″ v. d.
Opava západ
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	342345
Trať	Olomouc–Opava
Nadmořská výška	270 m n. m.
V provozu od	1. listopadu 1872
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo ESA 11 (DOZ z Krnova)
Dopravní koleje	4
Nástupiště (nástupní hrany)	2 (2)
Návazná doprava	Autobusy a trolejbusy ze zastávky Horovo Náměstí
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Opava západ (dříve též německy Troppau Staatsbahnhof) je železniční stanice v západní části okresního města Opava v Moravskoslezském kraji poblíž řeky Opavy na adrese Husova 204/19. Leží na jednokolejné neelektrizované trati Olomouc–Opava v asi kilometrové vzdálenosti od kapacitně větší a starší městské stanice Opava východ.

Historie

Stanice byla vybudována společností Moravsko-slezská ústřední dráha (německy k.k. privilegierte Mährisch-Schlesische Centralbahn, MSCB) na trati spojující Olomouc a Opavu, podle typizovaného stavebního vzoru. Dne 1. listopadu 1872 byl uveden do provozu úsek trasy z Krnova do stanice Opava východ (tehdy Troppau Nordbahnhof). Trať na dnešní východní nádraží byla z Ostravy dovedena již roku 1851 společností Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB). Nádraží Opava západ (tehdy Troppau Staatsbahnhof) tedy bylo od počátku průjezdnou stanicí (nikoliv jak je v mnoha zdrojích uváděno stanicí koncovou, s tím se pojí mylně uváděný údaj, že k propojení opavských nádraží došlo až v roce 1895 při stavbě trati do pruské Ratiboře).

Dne 2. srpna 1909 byla společností Pruské státní dráhy (Preußische Staatsbahnen) zprovozněna krátká spojovací trať do Plště v tehdejším Prusku. Původní koncové nádraží v Plšťi bylo napojením dráhy z Opavy přímo průjezdné ve směru na Baborów. Již od roku 1895 na nádraží přijížděly též vlaky z přeshraniční Ratiboře po dokončení tratě přes Kravaře a Chuchelnou. Na nádraží Opava západ tak zajížděly ze dvou stran vlaky vedené Pruskými státními drahami (KPEV).

Po zestátnění MSCB v roce 1895 pak obsluhovaly stanici Císařsko-královské státní dráhy (německy kaiserlich-königliche Staatsbahnen, kkStB) a po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

V roce 1928 došlo k změně vedení vlaků do Ratiboře, kdy vlaky začaly zajíždět do stanice Opava východ. V roce 1945 došlo válečnými událostmi k přerušení tratě do Baborówa a ukončení provozu. Od roku 1945 tak byla stanice Opava západ opět jen nácestnou stanicí, bez dalších přípojných tratí.

Popis

Nachází se zde jedno vnitřní jednostranné a jedno vnější jednostranné nástupiště, k příchodu na vnitřní nástupiště slouží přechod přes kolej.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Opava západ na Wikimedia Commons
Popis trati 310 na webu atlasdrah.cz
Historie trati do Piltsche
Stručná historie trati MSCB
Stručná historie opavských nádraží
Profil stanice na stránkách Českých drah
Historie tratí na Hlučínsku (web Parostroj)

Železniční trať Olomouc – Opava východ

Olomouc hlavní nádraží – Bystrovany – Velká Bystřice – Velká Bystřice zastávka – Hlubočky-Mariánské údolí – Hlubočky zastávka – Hlubočky – Hrubá Voda zastávka – Hrubá Voda – Hrubá Voda-Smilov – Jívová – Domašov nad Bystřicí – Moravský Beroun – Dětřichov nad Bystřicí – Lomnice u Rýmařova – Valšov – Bruntál – Milotice nad Opavou – Zátor – Brantice – Krnov – Krnov-Cvilín – Úvalno – Skrochovice – Holasovice – Vávrovice – Opava západ – Opava východ

Železniční trať Olomouc – Opava východ

Olomouc hlavní nádraží – Bystrovany – Velká Bystřice – Velká Bystřice zastávka – Hlubočky-Mariánské údolí – Hlubočky zastávka – Hlubočky – Hrubá Voda zastávka – Hrubá Voda – Hrubá Voda-Smilov – Jívová – Domašov nad Bystřicí – Moravský Beroun – Dětřichov nad Bystřicí – Lomnice u Rýmařova – Valšov – Bruntál – Milotice nad Opavou – Zátor – Brantice – Krnov – Krnov-Cvilín – Úvalno – Skrochovice – Holasovice – Vávrovice – Opava západ – Opava východ

Portály: Železnice | Architektura a stavebnictví