Ortodroma

Ortodroma - nejkratší spojnice dvou bodů na kulové ploše.

Ortodroma (řecky orthos – přímý, dromos – cesta) je nejkratší spojnice dvou bodů na kulové ploše (např. povrchu Země). Tvoří ji kratší oblouk hlavní kružnice (její střed splývá se středem Země). V gnómonické projekci se ortodroma zobrazuje jako přímka.

Ortodroma je sice nejkratší spojnicí dvou bodů, v navigaci je ale výhodnější použít loxodromu. Její dráha totiž udržuje stále stejný úhel s poledníkem (azimut), na rozdíl od ortodromy, u které se azimut obecně spojitě mění.

Délky ortodromy

Určení délky ortodromy vychází ze sférické trigonometrie. Označme [ φ 1 ; λ 1 ] {\displaystyle [\varphi _{1};\lambda _{1}]\,} a [ φ 2 ; λ 2 ] {\displaystyle [\varphi _{2};\lambda _{2}]\,} souřadnice krajních bodů ortodromy a σ {\displaystyle \sigma \,} její středový úhel. Středový úhel pak můžeme ze sférické kosinové věty pro strany vyjádřit jako:

σ = arccos [ cos ( 90 φ 2 ) cos ( 90 φ 1 ) + sin ( 90 φ 2 ) sin ( 90 φ 1 ) cos ( λ 2 λ 1 ) ) {\displaystyle \sigma =\arccos \left[\cos(90^{\circ }-\varphi _{2})\cos(90^{\circ }-\varphi _{1})+\sin(90^{\circ }-\varphi _{2})\sin(90^{\circ }-\varphi _{1})\cos(\lambda _{2}-\lambda _{1})\right)}

Délka oblouku mezi body A a B (označíme jako d) se pak spočítá jako:

d = σ r {\displaystyle d=\mathbf {\sigma } \cdot \mathbf {r} }

kde středový úhel σ {\displaystyle \sigma \,} musíme dosadit v radiánech. Pro dosazení ve stupních by platilo:

d = 2 π 360 σ r {\displaystyle d={\frac {2\pi }{360}}\cdot \mathbf {\sigma } \cdot \mathbf {r} }

Azimut ortodromy

Azimut ortodromy se průběžně mění. Důležitý je zejména výchozí azimut α {\displaystyle \alpha \,} . Ze sinové věty pro sférický trojúhelník pro něj dostaneme

sin α = cos φ 2 sin σ sin ( λ 2 λ 1 ) {\displaystyle \sin \alpha ={\frac {\cos \varphi _{2}}{\sin \sigma }}\sin(\lambda _{2}-\lambda _{1})} ,

kde σ {\displaystyle \sigma \,} je dříve vypočtená délka ortodromy.

Obě strany rovnice vydělíme cos α {\displaystyle \cos \alpha } a po aplikaci sinuskosinové věty dostáváme:

tg  α = cos φ 2 sin ( λ 2 λ 1 ) sin φ 2 cos φ 1 sin φ 1 cos φ 2 cos ( λ 2 λ 1 ) {\displaystyle {\mbox{tg }}\alpha ={\frac {\cos \varphi _{2}\cdot \sin(\lambda _{2}-\lambda _{1})}{\sin \varphi _{2}\cdot \cos \varphi _{1}-\sin \varphi _{1}\cdot \cos \varphi _{2}\cdot \cos(\lambda _{2}-\lambda _{1})}}}

Vztah mezi ortodromou a loxodromou

  • délka loxodromy mezi dvěma body je vždy větší nebo rovna délce ortodromy
  • loxodroma a ortodroma jsou stejně dlouhé, pokud oba zvolené body leží na rovníku nebo pokud je azimut roven velikosti 0° či 180° (tedy loxodroma odpovídá poledníku)
  • největší rozdíl mezi délkami ortodromy a loxodromy nastává ve chvíli, kdy zvolené body leží na stejné rovnoběžce (kromě rovníku) a azimut je tedy roven 90° nebo 270°
  • na severní polokouli je loxodroma jižněji než ortodroma, na jižní polokouli je tomu naopak

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ortodroma na Wikimedia Commons
  • Výpočet ortodromy