Oxid americičitý

Oxid americičitý
Systematický názevOxid americičitý
Anglický názevAmericium dioxide
Sumární vzorecAmO2
Vzhledčerné krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS12005-67-3
SMILES[O--].[O--].[Am+4]
Vlastnosti
Molární hmotnost275 g/mol (s nejstabilnějším izotopem Am)
Hustota11,68 g/cm3
Struktura
Krystalová strukturakrychlová (fluorit)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid americičitý (AmO2) je radioaktivní sloučeninou kyslíku s americiem, které v něm má oxidační číslo IV. Vytváří černé krychlové krystaly se strukturou fluoritu. Používá se jako zdroj alfa částic.

Výroba

Při výrobě oxidu americičitého se používá vysrážení americia rozpuštěného v kyselině chlorovodíkové.[1] Výroba AmO2 se zastavila kvůli potížím při skladování tohoto roztoku, protože alfa záření a kyselina chlorovodíková způsobovaly, že příslušné nádoby se postupem času rozkládaly. Národní laboratoře Oak Ridge vyřešily tento problém přeměnou kyselinového roztoku americia na vysráženou formu prvku.[1]

Výroba (1960)

Výroba oxidu americičitého popsaná v Národních laboratořích Oak Ridge zahrnuje vytvoření roztoku americia v kyselině chlorovodíkové a následnou neutralizaci roztokem amoniaku. Po neutralizaci se do nově vzniklého roztoku přidá kyselina šťavelová v podobě nasyceného roztoku, čímž dojde k vytvoření velkých krystalků šťavelanu americičitého. Po úplném vysrážení je znovu přidána kyselina šťavelová za vzniku kašovité směsi. Ze směsi se odfiltruje šťavelan, promyje se vodou a je vysušen, následně dojde k jeho rozkladu při 350 °C, kdy začne vznikat oxid. Aby oxid neobsahoval zbytky šťavelanu, je teplota zvýšena na 800 °C a nakonec pomalu snižována na pokojovou teplotu.

Slitiny americia s hliníkem

Slitiny americia s hliníkem jsou vytvářeny tavením AmO2 s hliníkem za přídavku tavidla.[2] Vzniklá slitina může projít ozářením neutrony za vzniku nuklidů transuranů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Americium dioxide na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Preparation of Americium Dioxide by Thermal Decomposition of Americium Oxalate in Air [online]. Oak Ridge National Laboratory, December 1960 [cit. 2013-05-02]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.[nedostupný zdroj]
  2. ↑ Preparation of Americium-Alluminum Alloys [online]. KERNFORSCHUNG GMBH GES FUER, January 1974 [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-29. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články

Oxidy s prvkem v oxidačním čísle IV.
Oxid americičitý (AmO2) • Oxid uhličitý (CO2) • Oxid ceričitý (CeO2) • Oxid chloričitý (ClO2) • Oxid chromičitý (CrO2) • Oxid dusičitý (NO2) • Oxid germaničitý (GeO2) • Oxid hafničitý (HfO2) • Oxid neptuničitý (NpO2) • Oxid olovičitý (PbO2) • Oxid manganičitý (MnO2) • Oxid molybdeničitý (MoO2) • Oxid osmičitý (OsO2) • Oxid platiničitý (PtO2) • Oxid plutoničitý (PuO2) • Oxid protaktiničitý (PaO2) • Oxid rheničitý (ReO2) • Oxid rutheničitý (RuO2) • Oxid seleničitý (SeO2) • Oxid křemičitý (SiO2) • Oxid siřičitý (SO2) • Oxid telluričitý (TeO2) • Oxid thoričitý (ThO2) • Oxid cíničitý (SnO2) • Oxid titaničitý (TiO2) • Oxid wolframičitý (WO2) • Oxid uraničitý (UO2) • Oxid vanadičitý (VO2) • Oxid zirkoničitý (ZrO2)