Prostřední Bečva

Prostřední Bečva
Kostel svaté Zdislavy v dominantní poloze mimo centrum obce
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Rožnov pod Radhoštěm
Obec s rozšířenou působností	Rožnov pod Radhoštěm (správní obvod)
Okres	Vsetín
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°26′10″ s. š., 18°15′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 820 (2024)[1]
Rozloha	23,47 km²[2]
Katastrální území	Prostřední Bečva
Nadmořská výška	470 m n. m.
PSČ	756 56
Počet domů	673 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Prostřední Bečva 272 75656 Prostřední Bečva [email protected]
Starosta	Ing. Radim Gálik
Oficiální web: www.prostrednibecva.cz
Prostřední Bečva
Další údaje
Kód obce	544698
Kód části obce	133752
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prostřední Bečva je obec a katastrální území o rozloze 2347,17 ha^[4] s rozsahem poloh přibližně 435–1200 m n. m. v krajinné oblasti Západních Beskyd,^[5] v rámci administrativně správním v okrese Vsetín ve Zlínském kraji na území České republiky.^[6]

V roce 2018 v obci přibližně 1 800^[1] obyvatel v pěti sídelních lokalitách s názvy Adámky, Bacov, Kněhyně, Prostřední Bečva, V Huti.^[7] Katastrální území je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem s názvem Rožnov pod Radhoštěm.^[4]

Zástavba sídelní lokality Prostřední Bečva soustředěna podél řeky Rožnovská Bečva v krajinné oblasti Rožnovské brázdy, plochou malá část na jihu se sídelní lokalitou Adámky je situována v Hostýnsko-vsetínské hornatině. Sídelní lokality Kněhyně a V Huti se nachází v největší části katastrálního území, přibližně od sídelní lokality Bacov na severovýchod, v krajině Moravskoslezských Beskyd.^[5]

Významná rekreační a turistická destinace,^[8] nad obcí výrazný Radhošťský hřbet (geomorfologický okrsek Radhošťské hornatiny),^[5] mezi vrcholy Radegast (1106 m n. m.) a Tanečnice (1084 m n. m.) horské sedlo s názvem Pustevny (kolem 1018 m n. m.). V lokalitě stavby ve stylu tzv. lidové secese (bohatý dekor objevující se také v národopisné oblasti moravského Valašska), na katastrálním území obce původně turistické útulny s názvy Libušín a Maměnka, v současnosti restaurace a hotel^[9].

Objekty Libušín a Maměnka od roku 1958 památkově chráněny,^[10] v roce 1995 prohlášeny národní kulturní památkou.^[11] V přírodním areálu také objekty Pustevenka a Valašská zvonice, v současnosti stavby lidové architektury ve správě Valašského muzea v přírodě,^[9] od 11. prosince 2018 součástí Národního muzea v přírodě.^[12]

Geografie

Obec patří rozlohou 23,47 km² mezi středně velké obce, s nadmořskou výškou 470 m v centrální části zástavby podél řeky Rožnovská Bečva. Sídelní lokalita Prostřední Bečva a vpravo od řeky větší jižní část sídelní lokality Bacov leží ve východní části Rožnovské brázdy.^[5]

Sídelní lokality Kněhyně a V Huti, s roztroušenou zástavbou v údolích při vodních tocích (Bacovský potok, Kněhyně) a na stráních vyvýšenin, v jihozápadní části Radhošťské hornatiny (geomorfologického podcelku Moravskoslezských Beskyd),^[5] orientační směr vztažen k vrcholu Čertův mlýn (1206 m n. m.), nejvyššímu bodu katastrálního území.^[8]

Mimo uvedené lokality se nachází rozptýlená osamocená stavení a usedlosti v horských údolích jihovýchodně od vrcholu Radegastu a jihozápadně od vrcholu Čertův mlýn, například Hrabičánky, Podstupně, Skalíkova Louka aj.^[6]

Vlevo od řeky Rožnovská Bečva leží osamocená lokalita Adámky, v jižní části katastrálního území, situovaná ve výběžku Vsetínských vrchů (geomorfologického podcelku Hostýnsko-vsetínské hornatiny).^[5]

Obec leží na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy, na katastrální území zasahuje jihozápadní částí také Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn.^[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1703.^[13]

V letech 1897 až 1899, podle projektu slovenského architekta Dušana Jurkoviče (1868 – 1947), představitele secesní architektury, označovaného také za tzv. „básníka dřeva”, vybudovány tzv. turistické útulny s názvy Libušín (původně jídelna) a Maměnka (původně ubytovna), dne 6. srpna 1899 zpřístupněny veřejnosti. Výstavbu zadal turistický spolek s názvem Pohorská jednota Radhošť (založena v roce 1884, Frenštát pod Radhoštěm). Od roku 1995 postupně obnovované na podnět Valašského muzea v přírodě.^[9]

Pamětihodnosti

• Pustevny, stavby lidové architektury Libušín a Maměnka, Libušín slavnostně otevřen 6. srpna 1899 mší svatou v kapli na Radhošti, pojmenován byl k poctě české kněžny Libuše. Interiér objektu vyzdoben freskami a grafity s motivy valašských a slovenských pověstí dle návrhů Mikoláše Alše, portréty provedl akademický malíř Karel Štapler. Stavba patří k nejcennějším dílům^[zdroj?] projektovaným architektem Dušanem Jurkovičem (Libušín v noci z 2. na 3. března vyhořel, následně v rekonstrukci).
• Kostel svaté Zdislavy
• Památník před základní školou
• Památník v lokalitě Kněhyně^[kde?]
• Kaplička^[kde?]

Doprava

Vesnici prochází silnice první třídy I/35.

Fotogalerie

• Prostřední Bečva
• 
  Kostel
• 
  Hasiči
• 
  Škola
• 
  Panenka Marie
• 
  Kříž u cesty

Odkazy

Reference

Související články

• Římskokatolická farnost Dolní Bečva
• Valašské muzeum v přírodě

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prostřední Bečva na Wikimedia Commons
• Prostřední Bečva v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Obec Prostřední Bečva, oficiální webové stránky
• Prostřední Bečva, turistická mapa on-line (Mapy.cz)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.