Rovinný graf

Rovinný graf (též planární graf) je graf, pro který existuje takové rovinné nakreslení, že se žádné dvě hrany nekříží.

Rovinné nakreslení

Oblouk je podmnožina roviny tvaru σ ( 0 , 1 ) {\displaystyle \sigma (\langle 0,1\rangle )} , kde σ : [ 0 , 1 ] R 2 {\displaystyle \sigma :[0,1]\rightarrow \mathbb {R} ^{2}} je nějaké spojité a prosté (až na koncové body) zobrazení intervalu 0 , 1 {\displaystyle \langle 0,1\rangle } do roviny. Body σ ( 0 ) {\displaystyle \sigma (0)} a σ ( 1 ) {\displaystyle \sigma (1)} se nazývají koncové body oblouku.

Rovinné nakreslení je pak zobrazení b {\displaystyle b} , které každému vrcholu v {\displaystyle v} přiřazuje bod roviny b ( v ) {\displaystyle b(v)} a hraně i , j {\displaystyle {i,j}} přiřadí oblouk s koncovými body σ ( 0 ) = b ( i ) {\displaystyle \sigma (0)=b(i)} a σ ( 1 ) = b ( j ) {\displaystyle \sigma (1)=b(j)} . Zobrazení je prosté (různým vrcholům odpovídají různé body roviny) a žádný bod b ( v ) {\displaystyle b(v)} není nekoncovým bodem žádného oblouku. Graf spolu s takovýmto zobrazením nazveme topologický graf.

Topologický graf je rovinný, pokud libovolné dva oblouky odpovídající hranám e {\displaystyle e} a f {\displaystyle f} ( e f {\displaystyle e\neq f} ) mají společné nejvýše koncové body.

Stěna grafu

Nechť A R 2 X {\displaystyle A\subseteq \mathbb {R} ^{2}\setminus X} (kde X {\displaystyle X} je množina všech bodů a všech oblouků nakreslení grafu). Nazveme ji souvislou, pokud pro x , y A {\displaystyle \forall x,y\in A} platí, že existuje oblouk o {\displaystyle o} s koncovými body x {\displaystyle x} a y {\displaystyle y} takový, že o A {\displaystyle o\subseteq A} . Oblouky příslušné hranám nějakého topologického grafu pak podle této relace souvislosti rozdělují rovinu na třídy ekvivalence, které se nazývají stěny grafu.

Charakterizace rovinných grafů

Kuratowského věta

Graf G je rovinný právě tehdy, není-li žádný jeho podgraf izomorfní s nějakým dělením grafu K 5 {\displaystyle K_{5}} nebo K 3 , 3 {\displaystyle K_{3,3}} . ( K 5 {\displaystyle K_{5}} označuje úplný graf na pěti vrcholech, K 3 , 3 {\displaystyle K_{3,3}} pak úplný bipartitní graf.)

K4, úplný graf na 4 vrcholech, lze zakreslit do roviny bez křížení hran. Pro K5 to možné není.

Eulerův vzorec

Pro rovinné grafy také platí následující vzorec, je to ovšem pouze implikace: Je-li G = ( V , E ) {\displaystyle G=(V,E)} souvislý rovinný graf, pak | V | | E | + s = 2 {\displaystyle |V|-|E|+s=2} , kde s {\displaystyle s} je počet stěn nějakého rovinného nakreslení tohoto grafu.

Příklad ukazuje graf K4 se 4 vrcholy, 6 hranami a vyznačenými 4 stěnami. Eulerův vztah platí, 4 − 6 + 4 = 2.

Maximální počet hran

Je-li G = ( V , E ) {\displaystyle G=(V,E)} rovinný graf, pak platí, že | E | 3 | V | 6 {\displaystyle |E|\leq 3|V|-6} . Neobsahuje-li navíc tento graf jako podgraf trojúhelník (tj. K 3 {\displaystyle K_{3}} , úplný graf na 3 vrcholech), pak | E | 2 | V | 4 {\displaystyle |E|\leq 2|V|-4} .

Z prvního tvrzení vyplývá důležitý fakt, a to, že každý rovinný graf má alespoň jeden vrchol stupně nejvýše 5.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu rovinný graf na Wikimedia Commons