Skrbeň

Možná hledáte: Skrbeň (Šenov), šenovskou místní část.
Skrbeň
Budova statku uprostřed vsi skrývá hmotu staré tvrze se zachovalými architektonickými detaily. Před ní socha sv. Floriana od Václava Rendera, která stála původně na místě dnešní Jupiterovy kašny na Dolním náměstí v Olomouci.
Budova statku uprostřed vsi skrývá hmotu staré tvrze se zachovalými architektonickými detaily. Před ní socha sv. Floriana od Václava Rendera, která stála původně na místě dnešní Jupiterovy kašny na Dolním náměstí v Olomouci.
Znak obce SkrbeňVlajka obce Skrbeň
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOlomouc
Obec s rozšířenou působnostíOlomouc
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°38′28″ s. š., 17°10′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 133 (2023)[1]
Rozloha7,88 km²[2]
Katastrální územíSkrbeň
Nadmořská výška224 m n. m.
PSČ783 35
Počet domů335 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduNa návsi 131/2
Skrbeň
783 35 Horka nad Moravou
[email protected]
StarostaMgr. Lukáš Ruffer
Oficiální web: www.skrben.cz
Skrbeň
Skrbeň
Další údaje
Kód obce552151
Kód části obce148610
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skrbeň (latinsky Scriben (1174), německy Kirwein (1771))[4][p 1] je obec okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Svým územím zasahuje na severu do CHKO Litovelské Pomoraví. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Název

Jméno vesnice (původně mužského rodu) bylo odvozeno od osobního jména Skrben (které je založeno na praslovanském slovesném kořenu skrъb- - „rmoutit se”) a znamenalo „Skrbnův majetek”. Německé jméno vzniklo z českého.[5]

Historie

Oblast kolem dnešního zastavěného území byla hojně osídlena již v pravěku. Přítomnost lidí dokládají archeologické nálezy z mladší doby kamenné na Hradisku, které se nachází v těsné blízkosti obce. Archeologové zde objevili kůlové jamky či zásobnicové jámy, kamenné nástroje, střepy keramických nádob a dokonce i pozůstatky koster.

První písemnou zmínkou je zápis z roku 1174, kdy obec přešla do majetku olomoucké kapituly. Poté byla zhruba od 13. století do roku 1848 v držení drobné šlechty. Od té doby funguje jako samostatná obec (s výjimkou let 1980–1990, kdy spadala pod Horku nad Moravou).[6]

Pamětihodnosti

  • socha svatého Floriána – barokní socha, vytvořená Václavem Renderem v roce 1706, původně zdobila olomoucké Dolní náměstí. Na nádvoří skrbeňského statku byla převezena roku 1742.[6]
  • kostel svatého Floriána
  • tvrz

Doprava

  • Obcí Skrbeň prochází mnoho silnic třetí třídy. Nejdůležitější silnice třetí třídy spojuje Skrbeň s Horkou nad Moravou.
  • Dopravní spojení na znamení: Do obce Skrbeň zajíždí každodenně autobusová linka IDSOK č. 18. V obci se nachází železniční zastávka na trati č. 275 Olomouc - Drahanovice.

Osobnosti

Galerie

  • Kostel svatého Floriána z roku 1835
    Kostel svatého Floriána z roku 1835
  • Dům č.p. 24 se sgrafitem od Františka Flasara
    Dům č.p. 24 se sgrafitem od Františka Flasara
  • Škola
    Škola
  • Obecní úřad
    Obecní úřad

Odkazy

Poznámky

  1. Gregor Wolný v Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert uvádí název obce jako Skrbený

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 477. 
  5. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 449, 450.
  6. a b Historie [online]. Obec Skrbeň [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 
  7. Josef Petřek. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse, obce a vojenský újezd okresu Olomouc
Babice • Bělkovice-Lašťany • Bílá Lhota • Bílsko • Blatec • Bohuňovice • Bouzov • Bukovany • Bystročice • Bystrovany • Červenka • Daskabát • Dlouhá Loučka • Dolany • Doloplazy • Domašov nad Bystřicí • Domašov u Šternberka • Drahanovice • Dub nad Moravou • Dubčany • Grygov • Haňovice • Hlásnice • Hlubočky • Hlušovice • Hněvotín • Hnojice • Horka nad Moravou • Horní Loděnice • Hraničné Petrovice • Huzová • Charváty • Cholina • Jívová • Komárov • Kozlov • Kožušany-Tážaly • Krčmaň • Křelov-Břuchotín • Liboš • Lipina • Lipinka • Litovel • Loučany • Loučka • Luběnice • Luká • Lutín • Lužice • Majetín • Medlov • Měrotín • Město Libavá • Mladeč • Mladějovice • Moravský Beroun • Mrsklesy • Mutkov • Náklo • Náměšť na Hané • Norberčany • Nová Hradečná • Olbramice • Olomouc • Paseka • Pňovice • Přáslavice • Příkazy • Řídeč • Samotišky • Senice na Hané • Senička • Skrbeň • Slatinice • Slavětín • Strukov • Střeň • Suchonice • Svésedlice • Štarnov • Štěpánov • Šternberk • Šumvald • Těšetice • Tovéř • Troubelice • Tršice • Újezd • Uničov • Ústín • Velká Bystřice • Velký Týnec • Velký Újezd • Věrovany • Vilémov • Želechovice • Žerotín • vojenský újezd Libavá
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 56d926bb-e3f1-49cd-a5be-2b5a175046e9
  • NKC: ge134489
  • GND: 4570223-8
  • VIAF: 243861485