Sloup a opora pravdy

Sloup a opora pravdy
AutorPavel Florenskij
Původní názevСтолп и утверждение истины
Jazykruština
Žánresej
Datum vydání1914
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sloup a opora pravdy (orig. Столп и утверждение истины. Опыт православной теодицеи в двенадцати письмах) je hlavní filozofické dílo Pavla Florenského.

Obsah

Kniha je psána ve formě dopisů příteli.[1] Její titulní stránka je vzata z knihy Amoris divini emblemata, studio et aere Othonis Vaeni concinnata. Jsou tam zobrazeni dva andělé na podstavci s nápisem: „Finis amoris, ut duo unum fiant“ (vrchol lásky jest, aby dva jedno byli). Tento symbol vyjadřuje hlavní myšlenku metafyziky Pavla Florenského, která vyhlašuje, že všechny stvořené osoby jsou jednobytné čili soupodstatné.[2][3] Florenskij projevuje v knize překvapivou erudici v oblasti teologie a filozofie.[1] Ve svém filozofování si pomáhá znalostmi z nejrůznějších oblastí: medicíny, psychopatologie, folklóru. Svou teodiceu Florenskij zdůvodňuje „živou náboženskou zkušeností, která je jediný zákonný způsob poznávání dogmatů.“[4]

Ohlasy

Vydavatelství Princeton University Press o ní napsalo:

„ Jde o sérii dvanácti listů "bratrovi", případně "příteli", který může být symbolicky chápán jako Kristus. Ústředním tématem Florenského práce je zkoumání různých významů křesťanské lásky, kterou vidí jako kombinaci filia (přátelství) a agapé (univerzální láska). Popisuje prastaré křesťanské obřady jako adelfopoiésis - obřady sbratření mezi věřícími, spojující mužské přátelství cudným poutem lásky. Navíc je jedním z prvních myslitelů ve dvacátém století, pro které je důležitá idea Božské Sofie.[5] “
— Vydavatelství Princeton University Press

Podle vydavatelství Refugium se jedná o „jedno z nejznamenitějších náboženských děl v intelektuálním ruském prostředí, jak po stránce spekulativní - teologicky či filozoficky - tak i ve smyslu osobního svědectví. Grandiózní eseje jsou záměrně prokládané různými mezioborovými exkurzemi do matematiky, teorie umění, patristiky... Nadčasové originální vize ruského kněze, který záhadně zahynul v sovětském vězení, představují nepochybně velmi závažnou inspiraci.“[6]

Archimandrita Nikanor (Kudrjavcev) však podrobil drtivé kritice tuto knihu.[7]

České překlady

  • Sloup a opora pravdy. Olomouc: Refugium, 2003 ISBN 80-86715-10-8

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Špidlík 1996, s. 75.
  2. ↑ Špidlík 1996, s. 57–58.
  3. ↑ Losskij 2004, s. 280–281.
  4. ↑ Losskij 2004, s. 280.
  5. ↑ http://press.princeton.edu/titles/6223.html
  6. ↑ http://www.refugium.cz/?id=kniha&vyber=118
  7. ↑ К 125-летию со дня рождения и 70-летию со дня мученической смерти о. Павла Флоренского (1882—1937) Archivováno 14. 10. 2011 na Wayback Machine..

Literatura

  • LOSSKIJ, Nikolaj, 2004. Dějiny ruské filosofie. Překlad z ruského originálu: Alan Černohous. Velehrad, Olomouc: Refugium Velehrad-Roma. 664 s. (Studie ruského myšlení). ISBN 80-86715-26-4. Kapitola 14 „Otec Pavel Florenskij“, s. 275–299. Kniha vychází v rámci vyzkumného záměru „Jednotná Evropa a křesťanství“ a ve spolupráci s Centrem Aletti v Olomouci. 
  • ŠPIDLÍK, Tomáš, 1996. Ruská idea : jiný pohled na člověka. Překlad : Z franc. přeložil Antonín Juvenál Valíček. Velehrad: Refugium. 414 s. (Studium; sv. 88). ISBN 80-86045-02-1. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.