SpaceX CRS-29

SpaceX CRS-29
Údaje o lodi
Výrobní číslo	C211 (2. let)
COSPAR	2023-173A
Výrobce	SpaceX
Hmotnost	~2 950 kg (náklad)
Údaje o letu
Datum startu	10. listopadu 2023, 01:28 UTC
Kosmodrom	Kennedyho vesmírné středisko
Vzletová rampa	LC-39A
Nosná raketa	Falcon 9 Block 5, B1081 (2. start)
Délka letu	42 dní, 16 hodin, 5 minut
Datum přistání	22. prosince 2023, ~17:33 UTC
Místo přistání	Mexický záliv, nedaleko města Tallahassee, Florida
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí	11. listopadu 2023, 10:07 UTC, ISS, přední port modulu Harmony
Délka spojení	40 dní, 11 hodin, 58 minut
Odlet ze stanice	21. prosince 2023, 22:05 UTC
Navigace
Předchozí SpaceX CRS-28 Následující SpaceX CRS-30

SpaceX CRS-29 byla zásobovací mise lodi Dragon 2 společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), devátá v rámci programu Commercial Ressuply Services 2. Start kosmické lodi s necelými 3 tunami zásob a provozního a vědeckého materiálu se uskutečnil 10. listopadu 2023 a připojení k ISS o den později. Let skončil 22. prosince 2023.

Kosmická loď Cargo Dragon

Cargo Dragon je nákladní kosmická loď navržená společností SpaceX, v současnosti jediný prostředek schopný dopravit náklad nejen ze Země na nízkou oběžnou dráhu, ale také nazpět. Tvoří ji znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je pro náklad určen hermetizovaný prostor 9,3 m³ a v nástavci nehermetizovaných 12,1 m³ pro náklad, který nemusí být přepravován v kabině, zejména proto, že bude umístěn na vnějším povrchu ISS. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.

Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg na oběžnou dráhu a až 3 307 kg na ISS, z toho až 800 kg v nástavci. Zpět na Zemi může loď dopravit až 3 000 kg nákladu^[1] a v nástavci, který před přistáním odhodí, až 800 kg odpadu z ISS.^[2] SpaceX uvádí životnost lodi 75 dní,^[3] NASA však využívá zhruba polovinu této doby a nákladní Dragony se na Zemi vracejí po 5 až 6 týdnech.

Průběh letu

Po čtyřech postupně stanovených termínech (1., 4., 6. a 8. listopadu)^[4][4][4][5] – a jejich odkladech vyvolaných zjištěním a odstraňováním úniku NTO (oxidační činidlo tetroxidu dusíku) ve ventilu trysek jednoho z motorů Draco^[6] – se start mise na špici rakety Falcon 9 z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě uskutečnil 10. listopadu 2023 v 01:28:14 UTC.^[7][8] Pro let byl určen exemplář Dragonu 2 s označením C211, který tak byl vyslán na svou druhou misi, stejně jako první stupeň nosné rakety Falcon 9 s pořadovým číslem B1081.^[9]

K přednímu portu modulu Harmony^[10] se kabina připojila 11. listopadu 2023 v 10:07 UTC.^[11] Loď se podle plánu průběžného plánu měla od stanice odpojit 14. prosince 2023 ve 20:05 UTC^[12] a poté přistát na padácích do vod Atlantského oceánu při pobřeží Floridy. NASA však v dalších dnech několikrát změnila termín plánovaného odletu kvůli nevhodnému počasí v přistávacích lokalitách:

• 12. prosince odložila odpojení na 15. prosince 2023 (ve 22:05 UTC, stejně jako ve všech dalších termínech),^[13]
• 14. prosince posunula odlet hned o dva dny, na 17. prosince,^[14]
• 16. prosince přišel další odklad na 19. prosince,^[15]
• 18. prosince na 20. prosince^[16]
• a 20. prosince se počítalo s odletem 21. prosince.^[17]

Loď se pak od modulu Harmony skutečně oddělila 21. prosince 2023 v 22:05 UTC,^[18] pomalu se vzdálila a nastoupila na trajektorii k návratu na Zemi. Přistála 22. prosince 2023 kolem 17:33 UTC do vod Mexického zálivu nedaleko floridského pobřežního města Tallahassee.^[19]

Užitečné zatížení

Při příletu

Dragon 2 dovezl na ISS 2 950 kg nákladu, který tvořily:^[10]

• zásoby pro posádku, zejména potraviny a osobní věci (681 kg),
• vybavení pro výstupy do volného prostoru (48 kg),
• hardware pro údržbu a rozvoj stanice (491 kg),
• počítačové vybavení (46 kg),
• materiály a technika pro vědecký program NASA a jejích partnerů (včetně cubesatů určených k vypuštění na oběžnou dráhu) (1 012 kg),

z toho 569 kg tvoří vybavení v nehermetizovaném nákladovém prostoru (trunku) určený k instalaci na vnější povrch stanice.

Dovezený hardware tvoří různé součásti jednotlivých systémů stanice, včetně systémů monitoringu a udržování kvality ovzduší a vody na palubě a v boxech pro pěstování rostlin, ochrany před mikroorganismy, a ergometrických systémů pro podporu kondice členů posádky.

Ze stovek nových výzkumů^[11] dopravených na stanici jsou zvláště zmiňovány experimenty a testy:^[10]

• ILLUMA-T (Laser Communication from Space) – Jde o test technologie, která má ISS do budoucna zajistit lepší možnosti datové komunikace. Terminál umístěný na vnější straně stanice bude využívat laserovou nebo optickou komunikaci k odesílání informací s vysokým rozlišením do systému LCRD (Laser Communications Relay Demonstration) umístěného na geosynchronní oběžné dráze kolem Země. Z něj data zamíří do optických pozemních stanic na Haleakale na Havaji a na Stolové hoře v Kalifornii. Pro člověka neviditelné infračervené světlo může odesílat a přijímat informace vyšší rychlostí přenosu dat než tradiční radiofrekvenční systémy, a tedy odesílat více snímků a videí oběma směry v rámci jednoho přenosu. Otestování technologie ILLUMA-T otevírá cestu také k umístění laserových komunikačních terminálů na kosmických lodích na oběžné dráze Měsíce nebo Marsu. Podle Goddardova střediska kosmických letů NASA, které projekt řídí, jsou laserové systémy menší, lehčí a spotřebovávají méně energie než dosavadní systémy rádiové.
• AWE (Atmospheric Waves Experiment) – Infračervený zobrazovací přístroj je určen k měření vlastností, rozložení a pohybu atmosférických gravitačních vln, které se šíří zemskou atmosférou v důsledku rozrušování vzduchových vrstev, podobně jako vznikají vlny při pádu kamene do vody. Tyto vlny jsou jedním z mechanismů přenosu energie a hybnosti v klimatickém systému a hrají roli při jeho vývoji. Jsou poměrně malé při svém vzniku, ale ve výškách zesilují a potenciálně mohou vést ke změnám klimatu, které jsou v nižších výškách nesnadno pozorovatelné. Vědci se budou věnovat také vzájemnému působení atmosférických gravitačních vln a dalších úkazů, např. slunečního větru. Kde o vůbec první výzkum tohoto fenoménu na okraji Země a vesmíru.
• Dysfunkce, adaptace a zotavení vaječníků a estrogenové signalizace vyvolané kosmickým letem – Tento základní vědecký výzkum sponzorovaný NASA pokračuje v předchozích studiích v mikrogravitaci zaměřených na lepší porozumění kombinovaným účinkům kosmického letu, výživy a environmentálního stresu na kontrolu ovulace a výsledné účinky na kostru. Výsledky této studie by mohly pomoci identifikovat a léčit účinky stresu na ovulaci a zlepšit zdraví kostí na Zemi.
• Aquamembrane-3 – Výzkum Evropské kosmické agentury (ESA) pokračuje ve vyhodnocování nahrazení multifiltračních lůžek používaných pro získávání vody na kosmické stanici. Nově půjde o membrány známé jako Aquaporin Inside Membrane, které obsahují bílkoviny vyskytující se v biologických buňkách, známé jako aquaporiny, a filtrují tak vodu rychleji při nižší spotřebě energie. Prvotní testování této membránové technologie v roce 2015 ukázalo, že filtrace vody pomocí membrán je v mikrogravitaci možná, a toto následné testování by mohlo prokázat, jak účinně membrány eliminují kontaminanty v odpadní vodě z vesmírné stanice. Výsledky by mohly posunout vývoj kompletního a plnohodnotného systému na získávání vody z membrán, a tedy by zlepšit regeneraci vody a snížit množství materiálu, který je třeba vynést na vesmírnou stanici. Tato technologie filtrace vody by se mohla ale uplatnit i v extrémních prostředích na Zemi, například ve vojenských a nouzových podmínkách, a v decentralizovaných vodních systémech na odlehlých místech.

Při návratu

Loď při návratu na Zemi může odveze různý materiál o hmotnosti 1 950 kg.^[20] Náklad obvykle tvoří zejména výsledky vědeckých experimentů provedených na palubě stanice, nebo součásti vybavení stanice určené k výměně nebo opravám před znovupoužitím na stanici.

Odkazy

Reference

Související články

• Mezinárodní vesmírná stanice
• NASA
• SpaceX
• Seznam nepilotovaných letů k ISS
• Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu SpaceX CRS-29 na Wikimedia Commons

• Oficiální stránka společnosti SpaceX o lodi Dragon 2
• Video ze startu – 10. listopadu 2023
• Video z přiblížení a připojení k ISS – 11. listopadu 2023
• Video z odpojení a odletu od ISS – 21. prosince 2023

Starty raket Falcon společnosti SpaceX
Rakety Falcon	Falcon 1 Falcon 9 v1.0 v1.1 Block 3 Block 4 Block 5 Falcon Heavy
Falcon 1	Zkušební let 1† (FalconSAT-2) Zkušební let 2† (DemoSat) Let 3† Trailblazer PRESat NanoSail-D Explorers Ratsat RazakSAT
Falcon 9	Zkušební lety zkušební let NASA COTS Demo 1 NASA COTS Demo 2+ SpX DM-1 test úniku Dragonu za letu SpX DM-2 Pilotované lety SpX DM-2 SpX Crew-1 SpX Crew-2 SpX Crew-3 Ax-1 SpX Crew-4 SpX Crew-5 SpX Crew-6 Ax-2 SpX Crew-7 Lety Dragonu k ISS CRS-1 CRS-2 CRS-3 CRS-4 CRS-5 CRS-6 CRS-7† CRS-8 CRS-9 CRS-10 CRS-11 CRS-12 CRS-13 CRS-14 CRS-15 CRS-16 CRS-17 CRS-18 CRS-19 CRS-20 CRS-21 CRS-22 CRS-23 CRS-24 CRS-25 CRS-26 CRS-27 CRS-28 CRS-29 Komerční satelity SES-8 Thaicom 6 Orbcomm OG2 let 1 AsiaSat 8 AsiaSat 6 ABS-3A, Eutelsat 115 West B TurkmenSat 1 Orbcomm OG2 let 2 SES-9 JCSAT-14 Thaicom 8 ABS-2A, Eutelsat 117 West B JCSAT-16 Amos-6† Iridium NEXT 1-10 EchoStar 23 SES-10 Inmarsat-5 F4 BulgariaSat-1 Iridium NEXT 11-20 Intelsat 35e Iridium NEXT 21-30 SES-11 Koreasat 5A Iridium NEXT 31-40 SES-16 (GovSat-1) Paz Hispasat 30W-6 Iridium NEXT 41-50 Bangabandhu-1 Iridium NEXT 51-55 SES-12 Telstar 19V Iridium NEXT 56-65 Merah Putih Telstar 18V Es'hail 2 SSO-A Iridium NEXT 66-75 Radarsat Constellation Amos-17 JCSAT-18/ Kacific-1 SXM-7 Türksat 5A SXM-8 Türksat 5B WorldView-1 WorldView-2 ASBM Interní lety Starlink (v0.9, V1 L1 ‒ V1 L16, V1 L17, V1 L18) SSP-1 SSP-2 SSP-3 Vědecké satelity CASSIOPE DSCOVR Jason-3 Formosat-5 TESS GRACE-FO SAOCOM 1A SAOCOM 1B Sentinel 6A IXPE DART SWOT Vojenské satelity NROL-76 X-37B OTV-5 Zuma GPSIII-SV01 GPSIII-SV03 Anasis-II GPSIII-SV04 GPSIII-SV05 SARah 1 GPSIII-SV06 NROL-85 NROL-87 SARah 2/3
Falcon Heavy	Zkušební let ArabSat 6A STP-2 AFSPC-44 AFSPC-52 Inmarsat 6B ViaSat 3
* Kurzíva značí budoucí lety nebo vyvíjené rakety. † značí neúspěšné lety.