Valentino Mazzola

Valentino Mazzola
V dresu Turína
Osobní informace
Datum narození	26. ledna 1919
Místo narození	Cassano d'Adda, Italské království
Datum úmrtí	4. května 1949 (ve věku 30 let)
Místo úmrtí	Superga, Itálie
Výška	170 cm
Hmotnost	75 kg
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový útočník
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1936–1938 1938–1939 1940–1942 1942–1949 Tresoldi Alfa Romeo Benátky Turín 00?00(?) 01400(3) 0610(12) 1950(118)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1942–1949 Itálie 01200(4)
Úspěchy
1. italská fotbalová liga 1942/43 Turín 1945/46 Turín 1946/47 Turín 1947/48 Turín 1948/49 Turín italský fotbalový pohár 1940/41 Benátky 1942/43 Turín
Další informace
Děti	Sandro Mazzola Ferruccio Mazzola
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valentino Mazzola (26. leden 1919, Cassano d’Adda, Italské království – 4. května 1949, Superga, Itálie) byl italský fotbalový útočník. Zemřel při tragedii Superga, když klubové letadlo narazilo s hráči do baziliky Superga.

Mazzola byl považován za jednoho nejlepších desítek v historii fotbalu a podle některých za nejlepšího italského fotbalistu všech dob.^[1] Byl kapitánem a symbolem týmu Grande Torino, se kterým vyhrál pět po sobě jdoucích ligových titulů a italský pohár a dva roky byl kapitánem národního týmu.

Kariéra

Začátky

Fotbal začal v rodném městě Cassano d'Adda. V roce 1938 odešel hrát do Milána, kde hrál za třetiligové Alfa Romeo. Zde hrál pouze jednu sezónu jako křídelní útočník. V roce 1939, když vykonával vojenskou službu u námořnictva, se zúčastnil různých zápasů týmu Navy Command. Zde si jej všimli pozorovatelé prvoligových Benátek. Ty jej v lednu 1940 po konkurzu angažovali za 50 000 lir. První utkání odehrál 31. března 1940 proti Laziu (1:0).^[2] Poté odehrál zbývajících pět ligových utkání, kde vstřelil jednu branku a to proti Bari.

První trofej v kariéře získal v ročníku 1940/41, když s klubem vyhrál Italský pohár. V následující sezoně vytvořil se spoluhráčem Loikem útočnou dvojici, která pomohla klubu 3. místo v lize v sezoně 1941/42.

Turín

V prvních dnech v červenci 1942 [94] jej koupil Turín spolu s Loikem za 1 250 000 lir^[3] plus fotbalisti Raúl Mezzadra a Walter Petron. Tato částka, kterou zaplatil prezident býků Ferruccio Novo, byla nejvyšší, která kdy byla v italském fotbale vyplacena, a umožnila Benátkám splatit všechny své dluhy. Turín tak porazil konkurenta z města Juventus, jehož chtěli koupit za 800 000 lir. Klíčovou postavu pro býky byl legendární trenér Vittorio Pozzo, který pomohl přemluvit hráče.

První utkání za nový klub, odehrál 20. září 1942 v Italském poháru proti Anconitana Bianchi (7:0) a v utkání vstřelil dvě branky.^[4] První ligový zápas, který se konal 4. října proti Ambrosiana-Inter skončila špatně a prohráli 0:1. První branku vstřelil v derby proti Juventusu (2:5), který se hrál 18. října. I když s klubem utrpěl v lize šest porážek, měl o jeden bod více než druhé Livorno a mohl klub po 15 letech slavit svůj druhý a pro Valentina první titul. Další úspěch zaznamenal v Italském poháru, když se stal s 5 góly nejlepším střelcem a navíc vyhrál Italský pohár.

Během neoficiálního šampionátu v roce 1944 se s klubem dostal do finálové skupiny, jenže prohra se Spezií jej zařadila na 2. místo. Poté se s klubem účastnil charitativních utkání po Itálii. Po 2. světové válce se rozběhla liga pod názvem Národní divize. Skončili na 1. místě ve své skupině a ve finálovou skupinu vyhrály o jeden bod před Juventusem. Klub tak vyhrál opět titul a Valentino celkem vstřelil 16 branek.

V následující sezoně se stal kapitánem a významně přispěl k vítězství dalšího titulu pro býky. Byl to tak jeho třetí a navíc s 29 brankami se stal nejlepším střelcem. Dne 20. dubna 1947, v zápase proti Vicenze (6:0), vstřelil nejrychlejší hattrick v historii italského fotbalu (29., 30. a 31. minutě).^[5]

Také v další sezoně 1947/48 se radoval s titulu a vstřelil 25 branek a měl o dvě branky méně než vítěz Giampiero Boniperti. Několik dní před začátkem nové sezony 1948/49, se šest turínských hráčů, včetně Valentina, nechtělo přizpůsobit podmínkám nové smlouvy, které jim klub nabízel.^[6] Valentino vynechal první ligový zápas. Už to vypadalo na přestup za 10 milionů lir do Interu^[7], jenže prezident býků mu slíbil dvojnásobný plat a tak zůstal v klubu.^[8] Sezona byla opět vítězná, jenže 1. května, den po zápase proti Nerazzurri, odletěl klub do Lisabonu, aby 3. května sehrály přátelský zápas proti Benfice, který skončil 4:3 pro domácí. Utkání bylo pořádán kvůli rozloučení s kariérou Francisca Ferreiri.^[9] Na druhý den odletěli domů do Turína, jenže při zhoršené viditelnosti v důsledku husté mlhy narazilo letadlo Fiat G.212 převážející tým, manažery a novináře v 17:03 do zdi baziliky Superga, což způsobilo okamžitou smrt všech jednatřiceti lidí na palubě.^[10][11] Pohřeb se konal 6. května a zúčastnilo se jí přes půl milionu lidí.^[12] Ve stejný den FIGC vyhlásila býky mistry Itálie.^[13] Valentino tak získal již pátý titul v řadě. Za klub odehrál celkem 200 utkání a vstřelil 123 branek.

Reprezentace

Válka a poté jeho náhlá smrt odepřela Valentinovi šanci zúčastnit se MS. Všech 12 utkání tak odehrál jako přátelské zápasy v letech 1942 až 1949. První utkání odehrál 5. dubna 1942 proti Chorvatsku (4:0). První branku vstřelil o 14 dní později proti Španělsku (4:0). Jeho posledním zápasem bylo opět proti Španělsku (3:1), konané 27. března 1949.

Hráčská statistika

Sezóna	Klub	Liga			Ligové poháry			Kontinentální poháry			Celkem
		Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Zápasy	Góly
1938/39	Alfa Romeo	Serie C	14	3	IP	1	0	-	0	0	15	3
1940	Benátky	Serie A	6	1	IP	1	1	-	0	0	7	2
1940/41		Serie A	27	6	IP	6	3	-	0	0	33	9
1941/42		Serie A	28	5	IP	4	0	-	0	0	32	5
Celkem za Benátky			61	12	-	11	4	-	0	0	72	16
1942/43	Turín	Serie A	30	11	IP	5	5	-	0	0	35	16
1944		Národní divize	25	21	-	0	0	-	0	0	25	21
1945/46		Národní divize	35	16	-	0	0	-	0	0	35	16
1946/47		Serie A	38	29	-	0	0	-	0	0	38	29
1947/48		Serie A	37	25	-	0	0	-	0	0	37	25
1948/49		Serie A	30	16	-	0	0	-	0	0	30	16
Celkem za Turín			195	118	-	5	5	-	0	0	200	123
Celkově			270	133	-	23	8	-	17	9	287	142

Hráčské úspěchy

Klubové

• vítěz italské ligy (5x)
  

Turín: 1942/43, 1945/46, 1946/47, 1947/48, 1948/49

• vítěz italského poháru (2x)
  

Benátky: 1940/41
Turín: 1942/43

Individuální

• 1x nejlepší střelec ligy (1946/47)
• 1x nejlepší střelec domácího poháru (1942/43)

Související články

• Seznam italských fotbalových reprezentantů

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valentino Mazzola na italské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Valentino Mazzola na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarktu
• Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
• Mazzola v enciclopediadelcalcio.com
• Mazzola na stránkách italského fotbalového svazu

Klubová kariéra

Serie A 1942/1943 – AC Turín Brankáři Alfredo Bodoira • Filippo Cavalli Hráči Fioravante Baldi • Luigi Cassano • Giacinto Ellena • Pietro Ferraris • Osvaldo Ferrini • Guglielmo Gabetto • Cesare Gallea • Giuseppe Grezar • Ezio Loik • Valentino Mazzola • Romeo Menti • Sergio Piacentini • Franco Ossola Hlavní trenér András Kuttik (1.–24. kolo), Antonio Janni Národní divize 1945/1946 – Turín FC Brankář Valerio Bacigalupo • Alfredo Bodoira Hráči Aldo Ballarin • Eusebio Castigliano • Pietro Ferraris • Guglielmo Gabetto • Giuseppe Grezar • Oreste Guaraldo • Ezio Loik • Virgilio Maroso • Valentino Mazzola • Franco Ossola • Sergio Piacentini • Mario Rigamonti • Alfonso Santagiuliana • Adriano Zecca Hlavní trenér Luigi Ferrero Serie A 1946/1947 – Turín FC Brankář Valerio Bacigalupo • Dante Piani Hráči Aldo Ballarin • Eusebio Castigliano • Pietro Ferraris • Guglielmo Gabetto • Giuseppe Grezar • Ezio Loik • Virgilio Maroso • Danilo Martelli • Valentino Mazzola • Romeo Menti • Franco Ossola • Francesco Rosetta • Mario Rigamonti • Guido Tieghi Hlavní trenér Luigi Ferrero Serie A 1947/1948 – Turín FC Brankář Valerio Bacigalupo Hráči Aldo Ballarin • Eusebio Castigliano • Josef Fabian • Pietro Ferraris • Guglielmo Gabetto • Giuseppe Grezar • Ezio Loik • Virgilio Maroso • Danilo Martelli • Valentino Mazzola • Romeo Menti • Franco Ossola • Mario Rigamonti • Sauro Tomà Hlavní trenér Mario Sperone Serie A 1948/1949 – Turín FC Brankář Valerio Bacigalupo • Dino Ballarin • Renato Gandolfi • Guido Vandone Hráči Aldo Ballarin • Pietro Bersia • Sergio Lussu • Sergio Mari • Virgilio Maroso • Umberto Motto • Piero Operto • Mario Rigamonti • Sauro Tomà • Pietro Biglino • Eusebio Castigliano • Rubens Fadini • Oscar Ferrari • Antonio Gianmarinaro • Luigi Giuliano • Giuseppe Grezar • Ezio Loik • Lando Macchi • Danilo Martelli • Július Schubert • Mario Audisio • Alfio Balbiano • Émile Bongiorni • Andrea Francone • Guglielmo Gabetto • Roger Grava • Giuseppe Marchetto • Valentino Mazzola • Romeo Menti • Franco Ossola Hlavní trenér Leslie Lievesley