Záložník (vojsko)

Jako záložník (rezervista) bývá označován voják, který po ukončení aktivní služby v armádě (popř. základní vojenské služby) i nadále zůstává v pohotovosti pro případné nasazení ve válečném konfliktu. Česká republika má vlastní aktivní zálohy.

Historický vývoj

Pojem záložník ve střední Evropě poprvé získal důležitost až po pruské porážce v bitvách u Jeny a Auerstedtu. Napoleon Bonaparte totiž Prusko donutil k drastické redukci armády, která nesměla mít více než 42 000 mužů.

Systém armády byl reformován tak, že předpokládal krátký vojenský výcvik rekrutů, kteří se následně stali rezervisty a byli nasazeni až ve válce. Takto bylo možno výrazně snížit řady armády, ač se její vojenská síla nijak dramaticky nesnížila.

Za Rakouska-Uherska byl vojenský záložník označován termínem dovolenec nebo stálý dovolenec. Dovolenec nedostával plat a musel každou změnu bydliště ohlásit obecnímu představenému. Dále musel plnit řadu dalších povinností.[1]

Reference

  1. Zákony a nařízení ve věcech obecní a okresní samosprávy na ten čas platné v království Českém, 1874, 1. díl, vyd. Ed. Grégr, Praha, s. 113

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu záložník na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo záložník ve Wikislovníku
  • Encyklopedické heslo Záložník v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph127217
  • GND: 4177835-2
  • LCCN: sh85007252
  • NLI: 987007294815905171