Zikmund II. Smiřický ze Smiřic

Zikmund II. Smiřický ze Smiřic, zvaný Bohatý^[1] (též Sigmund; srpen^[2] 1557^[3] nebo 1558^[3][4] – 27. května 1608 Praha) byl český šlechtic z hruboskalské linie rodu Smiřických ze Smiřic. V letech 1597–1608 byl hlavou rodu. Patřil k nejbohatším šlechticům v zemi.

Život

Zikmund Smiřický se narodil v srpnu roku 1557, jeho rodiči byli Jindřich Smiřický ze Smiřic (1535–1569) a Alžběta (Eliška) rozená z Valdštejna (1538–1596). Byl členem Jednoty bratrské.^[5]

Jako nekatolík studoval v cizině, nejprve na gymnáziu ve Zhořelci a poté na univerzitě ve Wittenbergu. Studia však nedokončil.^[3][4] Ovládal několik jazyků: češtinu, němčinu, italštinu a částečně i francouzštinu.^[4] Zastával významné dvorské a zemské úřady. Působil na dvoře Maxmiliána II. a jeho syna Rudolfa II. U podivínského císaře zastával funkci číšníka, císařského rady a císařského komorníka. V letech 1603–1604 byl hejtmanem hradeckého kraje a v letech 1605–1606 kouřimského kraje.^[3][6]

Zikmund stonal čtyři týdny a zemřel jako poslední z bratrů ve věku padesáti let 27. května 1608 ve svém paláci na Malostranském náměstí v Praze.^[3][4] Pochován byl v rodové hrobce v Kostelci nad Černými Lesy.^[3]

Rodina

Na zámku ve Škvorci, který vlastnil jeho bratranec Václav Smiřický ze Smiřic (1564–1593), se 4. listopadu 1584^[2] oženil s Hedvikou Zajícovou z Házmburka († 31. března 1610), s níž měl šest dětí:

• 1. Jaroslav II. (1588–1611), hlava rodu 1608–1611
• 2. Eliška Kateřina (Alžběta Kateřina, 1590–1620)
  • ∞ Ota Jindřich z Vartenberka († 1625)
• 3. Jindřich Jiří (1592–1630), duševně chorý, poslední mužský člen rodu
• 4. Albrecht Jan (1594–1618), hlava rodu 1614–1618, čelný představitel protihabsburské opozice
• 5. Markéta Salomena (1597–1655), její osobou rod vymřel po přeslici
  • ∞ Jindřich Michal Slavata z Chlumu a Košumberka († 1620).
• 6. Ladislav^[4] (17. 7. 1600 – 18. 12. 1600)^[2]

Starší ze sester Eliška Kateřina se zamilovala do mladého kováře. Poté, co se o jejich vztahu otec dozvěděl, nechal dceru uvěznit na hradě Kumburku (asi v roce 1606). Odtud ji vysvobodil a oženil se s ní Ota Jindřich z Vartenberka. Následné tahanice o Jičín a Kumburk se sestrou a Slavatou skončily 1. února 1620 výbuchem v jičínském zámku, při němž Eliška Kateřina i Slavata zahynuli.^[7]

Majetek

Správy kosteleckého panství se ujal po smrti svého strýce Jaroslava I., vysokého královského úředníka, který však přežil všechny své děti. Vlastnil také panství Hrubá Skála, v roce 1591 koupil Český Dub a v roce 1607 koupil za 84 tisíc kop grošů českých panství Kumburk s městem Jičín.^[4] Po smrti obou svých bratrů se stal jedním z nejbohatších šlechticů v Čechách. V roce 1603 byl podle počtu osedlých dokonce druhým nejbohatším šlechticem.^[8] Velké bohatství mu umožnilo mecenášské aktivity.

Po Zikmundově smrti se rodových panství na krátkou dobu ujal jeho syn Jaroslav II., který však zemřel mlád 16. února 1611,^[7] a po jeho smrti majetky přešly na další příbuzné z náchodské větve (Albrecht Václav Smiřický ze Smiřic).

Odkazy

Reference

Literatura

• ČECHURA, Jaroslav; STACHUROVÁ KUCROVÁ, Veronika; VLASÁKOVÁ, Zuzana. Smiřičtí: krátké dějiny úspěšného rodu. Praha: NLN, 2018. 476 s. ISBN 978-80-7422-646-5. 
• JUŘÍK, Pavel. Dominia Smiřických a Liechtensteinů v Čechách. Praha: Libri, 2012. 215 s. ISBN 978-80-7277-490-6. 

Externí odkazy

• http://www.smirice.eu/historie/plsek/plsek.htm
• Rodokmen Smiřických na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen s erby na stránkách www.roskildehistorie.dk

Smiřičtí ze Smiřic
1475 a 1480 český panský stav, 1554 říšský panský stav
1. generace	Václav
2. generace	Hynek I. • Jan I. († 1453) • Kateřina († po 1457)
3. generace	Hynek II. († před 1476) • Jan • Jindřich (1440–1487) • Václav († 1470)
4. generace	Alžběta († 1499) • Anežka († 1548) • Jan II. (1470–1506) • Lidmila (Eliška) († 1548) • Jaroslav (1474–1510) • Albrecht (1472–1505) • Markéta • Anna • Johana • Mandaléna • Zikmund I. (1468/1477–1548) • Magdaléna
5. generace	Ladislav († po 1544) • Jindřich († 1530) • Anna • Václav († 1525) • Eliška († asi 1542) • Johana • Magdaléna • Jaroslav I. (1513–1597) • Markéta († 1575) • Kateřina • Albrecht* (1528–1566) • Anežka († po 1599) • Salome • Jindřich** (1535–1569) • Mariána • Sidonie • Johana • Lidmila
6. generace	Zikmund (asi 1520 – asi 1550) • Uršula • Václav (Vaněk) (1524–1586) • Žofie • Markéta • Jindřich • Jan Vilém (asi 1520–1549) • Kateřina († 1569) • Alžběta († 1569) • Vojtěch († 1568) • Kateřina* († 1608) • Václav* (1564–1593) • Zikmund* († 1558) • Jaroslav* (1566–1570) • Albrecht* († 1562) • Markéta* (1557–1593) • Anna Salomena* • Zikmund II.** (1557–1608) • Jaroslav Jan** (1566–1588) • Anna Kateřina** († 1610) • Albrecht Vladislav** (1568–1602)
7. generace	Jaroslav Zikmund* (1588–1600) • Kateřina* († 1608) • Albrecht Václav* (1590–1614) • Jaroslav II.** (1588–1611) • Eliška Kateřina** (1590–1620) • Jindřich Jiří** (1592–1630) • Markéta Salomena** (1597–asi 1655) • Albrecht Jan** (1594–1618) • Ladislav** (1600–1600)
Sídla	Palác Smiřických v Praze • Hrubá Skála • Škvorec • Náchod • Kostelec nad Černými lesy • Uhříněves • Koloděje • Český Dub • Kumburk • Dymokury
Pohřebiště	Zámecká kaple sv. Vojtěcha v Kostelci nad Černými lesy • Kostel sv. Václava v Rovensku pod Troskami • Kostel sv. Vavřince v Náchodě
* náchodská linie, ** hruboskalská linie, tučně jsou vyznačeni senioři (hlavy) rodu (od 16. století)