Zirídovci

Zirídovci الزيريون ←  972–1148  →  →  →  →
Geografie Vrcholný rozsah říše Zirídovců kolem roku 980
Hlavní město	Ašir (936–1014) al-Mansúria (972–1057) Mahdia (1057–1148)
Obyvatelstvo
Jazyky	berberské, arabština, africká latina, hebrejština
Náboženství	ší'itské, sunnitské, ibádíjské, římskokatolické, judaistické
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie (emirát)
Mateřská země	Fátimovský chalífát Fátimovský chalífát (972–1048)
Měna	dinár
Státní útvary a území
Předcházející Fátimovský chalífát Následující Hammádovci Africké království Churasánovci Banú Khazrun

Zirídovci (arabsky الزيريون), resp. Banú Zirí (arabsky بنو زيري), byla muslimská berberská dynastie, která v době 10. až 12. století ovládala velké území severoafrického Maghrebu, tj. současného Alžírska, Ifríkíje (dnešní Tunisko), Libye a části Maroka. Zirídovci byly po nějaký čas (972–1048) vazaly Fátimovského chalífátu. Zakladatel dynastie Zirí íbn Manád byl fátimovský vojevůdce, který se později stal emírem neboli vládcem nad územím Magrebu pod Fátimovci. Poslední emír Abú al-Hasan válčil se sicilskými Normany a nucen kapitulovat během obléhání Mahdie roku 1148. Normané na dobytém území Ifríkíje vytvořili Africké království, které bylo panstvím Sicílie. Roku 1160 padlo při dobývání Almohady.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zirid dynasty na anglické Wikipedii.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zirídovci na Wikimedia Commons